Točí se v mramorovaně lemované bublině

Rozkoš se utápí v mýdlové pěně, v té žijí

Zastavme se v téhle chvíli, časové střepině

Vydej se na cestu skrz himalájské roviny

Probrouzdej úbočí očekávání oněch tuláků

Rozbij staré vzpomínky v bezcenné střepiny

Podívej se na cesty modřin sadismu, doteků

Fialová lemuje cíl jak krajka čekajícího upíra

Vysává bolest z žil a vášeň z chvějícího klína

Snové očekávání chuti na vyvrcholení neupírá

Nalij alespoň své sestře noci, dýmu čistého vína