Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pondělí 25.11.
Kateřina
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Film
 > Film
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

 
Nebe
Autor: Oplatka (Občasný) - publikováno 26.2.2003 (20:19:15), v časopise 14.3.2003

NEBE (Heaven)

 

Když v roce 1996 zemřel v pouhých pětapadesáti letech vynikající polský režisér Krzysztof Kieslowski, zůstal po něm kromě několika mimořádných filmů také scénář, napsaný společně s Krzysztofem Pisiewiczem. Scénáře se později chopil německý režisér Tom Tykwer, Kieslowského obdivovatel (v jehož snímku Lola běží o život bychom našli řadu podobností s Kieslowského Náhodou), a s mezinárodním štábem podle něj natočil v roce 2002 snímek Nebe.

Pro Kieslowského příznivce, litující brzkého skonu režiséra, se tak nečekaně objevila nová možnost vidět něco nového, co vychází z jeho díla. A přiznejme, že Tykwerovi se v mnohém podařilo zachovat Kieslowského ducha, přestože to znamenalo, že se v mnohém musel zříci vlastního režijního rukopisu.

Sledujeme tu příběh, aniž bychom zpočátku chápali souvislosti a motivace. Vidíme mladou ženu, která podomácku vyrábí bombu, uloží ji do tašky, vyjede do výškové budovy, tam se nechá nahlásit v kanceláři u jakéhosi muže, strčí bombu do odpadkového koše, sjede dolů a zavolá mužově sekretářce, aby si šla dolů zamknout auto. Vzápětí zavolá na policii a nahlásí jim, že v kanceláři zmiňovaného muže vybuchne bomba. Oznámí jim své plné jméno a zavěsí.

Neví, co se v té chvíli děje nedaleko. Odpadkový koš totiž vysype uklízečka do svého vozíku a míří s ním k výtahu. Dveře se otevřou, v kabině stojí muž se dvěma malými dcerkami. “Tak to raději počkám na další,” reaguje žena. “Ne ne ne, tady je místa dost,” ujišťuje ji tatínek s úsměvem. Dveře výtahu se zavřou...a pak už se budovou rozlehne ohlušující rána.

Po zuby ozbrojené komando pak zatýká ženu uprostřed noci v její posteli.

Přichází policejní výslech. Ke všeobecnému překvapení začne žena mluvit anglicky a dožaduje se svého práva na to, protože původem je Angličankou. Překvapení vyšetřující s pohledem na její pas zjišťují, že “je opravdu Angličanka.”Nezbývá jim tedy, než vést vyšetřování v angličtině, přestože Phillipa, jak se obviněná jmenuje, viditelně italsky rozumí. A shodou okolností je jediným, kdo v místnosti angličtinu zvládá, mladičký strážník Filippo, který je sice synem vysoce postaveného policisty, ale v práci teprve začíná. A který se do Phillipy poté, co se ve chvíli, kdy zjistí, že zabila nepravé lidi, zhroutí, nesmírně zamiluje.

Při dalších výsleších se dozvídáme, že Phillipa je učitelkou na základní škole, a že svým činem se chtěla pomstít bezohlednému drogovému dealerovi, který zavinil smrt jejího manžela a také její malé žákyně. Protože zmiňovaný dealer je vysoce vážený a postavený muž, nikdo z vyslýchajících nebere její slova vážně, naopak se snaží zničit důkazy, které by mohly její slova podpořit. Jediným, kdo jí od začátku věří, je Filippo, který dojde postupně k rozhodnutí pomoci jí dostat se z vězení. A nejen se dostat ven, ale také sprovodit ze světa toho, u koho se jí to zatím nepodařilo a kdo si to tak jako tak zaslouží.

Štvanci se tak posléze stávají oba dva – a oba pak s vyholenými hlavami unikají na italský venkov, do krásné přírody, aby si užili volnosti, o které vědí, že je pouze dočasná...

Neobvyklý vztahový rámec, kriminální podtext a bolestná morální dilemata upomínají na někdejší Kieslowského díla, zejména na jeho nepřekonatelný televizní soubor příběhů Dekalog. Podobá se mu i pomalé rozkrývání příběhu, postavy, o kterých se nedozvíme nic více, než co o sobě samy říkají, skutečnost, že motivace i vysvětlení dějových zvratů si domýšlíme sami. Zároveň je ovšem Tykwerův film doslovnější – když se Phillipa vyznává v kostele z toho, co všechno udělala v životě špatně, působí to poněkud nadbytečně. Soudíme ji podle jejích činů a projevů, nikoli podle polopatistických řečí o morálce a jejích chybách. Patetické výroky o zkaženosti světa tu nejsou potřeba, učitelčin příběh o tom vypovídá sám. A Kieslowski by se, jak se domnívám, nikdy nedopustil toho, že by nám přímo ukázal scénu ve výtahu – vytáhl by ji před ženiny užaslé oči až při policejním výslechu, kde by působila dostatečně silně a mrazivě bez toho, že bychom tatínka s roztomilými holčičkami viděli na vlastní oči.

Snímek je také akčnější, než jsme bývali u Kieslowského filmů zvyklí – vidíme tu po zuby ozbrojená komanda, policejní vrtulníky, zkrvavené mrtvoly. Jistě, že do zvoleného příběhu to vše zapadá, ale možná bychom ani nepotřebovali vidět tolik zakuklených mužů, abychom si uvědomili nebezpečí, které hrdiny obklopuje.

V některých situacích se pak snímek lehce zhoupává do humorné roviny – zejména tehdy, když Filippo při organizaci útěku mazaně přelstí své kolegy, nebo když v téže situaci chytře využije mladšího bratra. Ani to do ladění snímku úplně nezapadá.

Najdeme tu také jeden logický nedostatek – nikdo z policistů kromě Filippa nemá umět anglicky, přesto vyslýchající reaguje na anglicky pronesená slova Phillipy o jejích právech větou: “To je pravda, má nárok na výslech v angličtině.”

Za opravdu nevydařenou však můžeme považovat pouze erotickou scénu mezi hrdiny, kterou korunují svůj vztah těsně před závěrečnou katarzí. Záběry svlékajících se siluet pod obrysem stromu na oranžovém pozadí nebe jsou nesmírně kýčovité a působí jako převzaté z úplně jiného typu snímku.

Závěr filmu, který končí tak, jak jsme zvyklí u Kieslowského – podobenstvím, které rozhodně není řešením děje, je ale opět maximálně silný a sdělný.

Herecky snímku jednoznačně dominuje Australanka Cate Blanchettové v úloze Phillipy. Její výkon ve chvíli, kdy si hrdinka postupně uvědomuje, že zavinila smrt nevinných lidí, a prochází od nevíry přes hysterický pláč až k omdlení, patří k tomu nejsilnějšímu a nejpřesvědčivějšímu, co se za poslední rok na filmovém plátně objevilo. Její hrdinka má také zvláštní vnitřní půvab, který způsobuje, že je dokonalé krásná i poté, co si ve druhé části nechá vyholit hlavu dohola.

Herečce zdatně sekunduje GIovanni Ribisi v úloze Filippa, ušlápnutého, nejistého, zamilovaného a v rozhodující chvíli schopného radikálního kroku.

Dodejme ještě, že snímek odkazuje na nejlepší tradici Kieslowského jak tlumenou barevností, tak silnou a podmanivou hudbou, jejímž hlavním autorem je Arvo Part.

Na závěr můžeme říci, že přes všechny výtky je Nebe vydařenou poctou jeho scenáristovi.

 

 

 



Poznámky k tomuto příspěvku
Kajman (Občasný) - 26.2.2003 > Asi teď budu vypadat jako schizofrenik, protože jsem se částečně podepsal pod Tininu kritiku, ale podepisuji se i pod tuto, ostatně jsem říkal, že má rozporuplné pocity z filmu. Sand jen, že ona milostná scéna u stromu, bezesporu skutečně tak kýčovitá, jak píšeš, mě nerušila a vůbec mi nevadila. Zejména scéna při výslechu, kdy hříme italština a do ní vzlyká Blanchett anglicky - je fascinující!
<reagovat 
AdaMM (Občasný) - 26.2.2003 > pomineme-li faktické nepřesnosti v tvé recenzi (kde tam byla nějaká zkrvavená mrtvola? policisté berou slova phillipy velmi vážně - zejména ti, kteří v obchodu s drogami jedou také atd.), přijde mi podivné vypisovat úvodní polovinu filmu scénu po scéně a pak tu druhou shrnout do pár vět...
onen "logický nedostatek" je nesmysl: policisté anglicky rozumí - i méně chápavým by to mělo dojít ve chvíli, kdy major pini poslouchá nahrávku z cely a rozhoduje se nechat phillipu utéct...
co se hereckého umění týče, nechci být příkrý - nic proti cate blanchett nemám (a rozhodně dobře vypadá), ale za herecký výkon roku se to považovat nedá, tím spíše na základě zmiňované scény...
<reagovat 
DeadKennedys (Občasný) - 27.2.2003 >

Za čtyři snad ne, ale hádám, že když si to po sobě přečteš zjistíš, že popis druhé části filmu s podstatnými výňatky z děje a odkazy na režisérovu tvorbu obecně, působí mnohem přesvědčivěji a čtivěji než "vypisování scény po scéně".

 

"Ke všeobecnému překvapení začne žena mluvit anglicky a dožaduje se svého práva na to, protože původem je Angličankou. Překvapení vyšetřující s pohledem na její pas zjišťují, že “je opravdu Angličanka.”Nezbývá jim tedy, než vést vyšetřování v angličtině, přestože Phillipa, jak se obviněná jmenuje, viditelně italsky rozumí. A shodou okolností je jediným, kdo v místnosti angličtinu zvládá, mladičký strážník Filippo, který je sice synem vysoce postaveného policisty, ale v práci teprve začíná." - pekelně složitá pasáž u který 90 % čtenářů ztratí koncentraci. Přikláním se k názoru, že dějovou linku je lepší podat zhuštěnější formou a třebas ji jen nastínit.

 

Taky bacha na první odstavec - 4 x opakuješ "Kieslowského" . 

 

Jsem otravnej, já vím


Body: 3
<reagovat 
Oplatka (Občasný) - 27.2.2003 > První část je vypisovaná scénu po scéně úmyslně, protože chci navodit způsob, jakým je ¨film vyprávěn. Jestli mají policisté anglicky rozumět, pak mi připadá, že v tom má režisér poněkud nepořádek. A pokud jde o výkon hlavní představitelky - zkrátka názor,já jsem opravdu nic lepšího dlouho neviděla (vídám čtyři premiéry měsíčně). Jinak děkuji za konstruktivní kritiku.
<reagovat 
Tina (Občasný) - 27.2.2003 > Také si myslím, že je zajímavé srovnat obě recenze. Dovolím si také přispět svou do mlýna: Věta - ,,Sledujeme příběh aniž bychom zpočátku chápali souvislosti a motivace" je nadbytečná, málokdy se divák hned ze začátku dozví, o co opravdu ve snímku jde. Vyzníváš jako opravdový znalec Kieslowského filmů. Zcela mi uniká televizní soubor příběhů Dekalog. Mohla bys mi říct, kde popřípadě, kdy si to shlédla?
<reagovat 
Oplatka (Občasný) - 28.2.2003 > Naposledy ho dávali na ČT v roce 1999. Mám to nahrané, bohužel ne všechny díly. (Je to deset částí a každá je věnovaná jednomu přikázání.)
Tou větou jsou chtěla říci, že snímek není tak polopatistický, jako většina ostatní produkce. U Kieslowského snímků člověk zpravidal dlouho nechápe, co se vlastně stalo. Úvodní díl Dekalogu třeba začíná tak, že vidíme plačící ženu. Nevíme, co a jak se jí stalo, až téměř do samého konce příběhu. Podobně v díle o zabíjení vidíme mladíka, který zdánlivě bezdůvodně brutálně zabije taxikáře. Až při rozhovoru, který s ním vede právník před popravou, se dozvídáme jeho dávné trauma. Nebe je v tomhle aspoň trochu podobné, všechno se nedozvíme ihned.
<reagovat 
Kajman (Občasný) - 28.2.2003 > Adamm: na té chvále výkonu Cate Blanchett trvám, neříkám, že jde o herecký výkon roku, ale tahle ženská prostě zahraje každou svou roli skvěle, takže mi na ní nesahej ...
<reagovat 
Archiw (Občasný) - 14.3.2003 > Detailně popisovat první polovinu filmu se mi zdá k ničemu. Film sem viděl už tak před rokem, takže si ho nepamatuji až tak dokonale, ale...
Explodující výtahová scéna je udělaná výborně, srovnávat ji s Kieslowskym je nesmysl. Krajinové scenérie z Toskánska patřejí k nejlepším, a nechápu, jak si nemohla zmínit brilatní kameru. Je fajn, že ovládáš Kieslowského, ale proč se tedy nezmiňuješ o tom, že toto je první díl z další jeho trilogie Nebo, Peklo...
Závěr filmu, kterej jaksi kritizuješ, je brilatní.
Srovnání poodhalujících dějů a osudů postav s Krátkými filmy o umírání či o milování, si myslim, je zbytečné.
Body: 1
<reagovat 
Oplatka (Občasný) - 14.3.2003 > Děkuji za vyjádření názoru. Rozhodně nemyslím, že srovnávání s Kieslowským je nesmysl, neboť film byl v mnohém točen se zjevnou snahou o zachování jeho poetiky. Domnívám se,že na věci je třeba se dívat v širších souvislostech, takže porovnávání, které provádím, rozhodně není zbytečné. Zdravím.
<reagovat 
Kajman (Občasný) - 14.3.2003 > Archiw: Nechci být rýpal, ale nějak mi neštimují časové údaje, pokud si viděl Nebe před rokem, pak tedy klobouk dolů, mohl bych vědět kde? Vždyť v pirátských Divxech se to objevilo až někdy před čtvrt rokem ... A to jsem se divil, jaký je to fofr...
<reagovat 
Archiw (Občasný) - 17.3.2003 > Ještě v nesestříhaný verzi, kdes mohl v každý scéně vidět mikrofon, v Aeru, na přehlídce Kieslowského.
<reagovat 
Kajman (Občasný) - 17.3.2003 > Aha, mě to pak tak nějak napadlo...
<reagovat 
čmelák (Občasný) - 28.6.2003 > Mno – Film je podle mě udělanej moc přímočaře přesně proti duchu K. filmů (znám teda jen 3 barvy) – v tom se spolu shodujeme. Prostředky zvolené k vyprávění jsou dost často nevhodné – nenápadné vyholené hlavy, scéna v kostele ala „já tě taky miluju“, příjezd otce a rozhovor s ním – „ano,… já ho taky miluju“; závěrečná scéna je zkurvenina na n-tou, která sice účel splňuje, ale nedokáže být pravdivá, takže morální poselství je v háji; před-závěrečná scéna mi taky do noty filmu nesedí – nebyl jsem na ní vůbec připravenej, žejo…
Viděl jsem film asi teprve před měsícem ve vesnickém kině. Myslím že zdejší by si u K. filmů, prostě z povahy jejich zpracování, sedly na prdel. Tady se celou dobu (průchozí momenty které jsem jmenoval) smály.
Ve sporu o sílu scény s Blanchettovou se přikláním k pro i když mi přišla dlouhá, nenaplněná.
<reagovat 
čtenář miii - 27.11.2003 > zvláštní - film na mě nepůsobil jako celek, spíše si uvědomuju detaily.. a po shlédnutí mi nejvíc trčely v hlavě scény "otec&syn" - nádherná scéna s praním prostěradla a na konci předávání peněz - možná kýčovitý scény, ale mě dojaly... demonstrace naprostý důvěry a lásky
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je pět + čtyři ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter