Po zvučném tónu klavírním,

se mohutné hlasy,

rozlinou světem labilním

a strnou mu všechny vlasy.

Vlasy,jež patří na onu hlavu,

která však není obyčejná,

že i v nevolném stavu

připadá mi stejná.

Stejná,jako před časy,

kdy byl jsi významným skladatelem,

tenkrát měl jsi ještě všechny vlasy

a šel jsi k nepohodě čelem.

Teď,když vlasy ti vypadaly

a zbylo jich tam těchto pár,

však nevím,kam teď noty zahrabali,

jen nezoufej,jsi stále star!