|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Bylo slunečné odpoledne, paprsky kropily celé město, vítězily na celé čáře nade všemi mráčky a své vítězství si potvrzovaly úsměvy lidí, veselým štěkotem psů a jemným ševelením stromů.
Pan Josef měl toho dne více povinností, které chtěl, pokud možno, stihnout. Vytvořil si plán, pečlivě jej přepsal, uschoval do kapsy a vyrazil do města.
Roztančené paprsky u něj nedělaly výjimku, rozjasnily mu tvář a navodily dobrou náladu.
Jeho kroky vedly nejdříve do sběrny Sazky, sázel vždy dvě políčka sportky, někdy přikoupil los. Prodavačka se na něj i dnes mile usmála a připomněla mu ranní sluníčko.
Na úřadu dostal velmi brzy informace ohledně výměny občanského průkazu, u přepážky si je pečlivě zapsal, poděkoval vlídné úřednici a vyšel za novými úkoly.
Když vycházel z budovy úřadu, rozhlédl se a zvolna došel na náměstí. Na cestu mu zatančily šimrající paprsky a pan Josef lehce kýchl. Příjemný větřík zamával neposedným mráčkům a zde se jejich cesty rozdělily.
Cesta pana Josefa vedla do železářství. To je dnes snad zázrak, říkal si v duchu, když poslouchal slova ochotné prodavačky, která mu s úsměvem podávala úhledně zabalené hmoždinky.
Podíval se na lístek a vydal se do knihkupectví. Regály i malé poličky s knihami se na něho smály rozevlátou zahradou uprostřed žhavého léta. Josef si vybral Encyklopedii starověku a s jakousi rozechvělou samozřejmostí přijal do své Krabičky úsměvů, jak si ji pojmenoval, úsměv prodavačky.
V lékárně se ještě stačil rozhlédnout kolem, spatřit vitamínové doplňky a tiše konstatovat, že je rád, když koupí pouze kysličník, náplast a acylpyrin. Oči paní lékárnice mu to potvrdily.
- A je přede mnou poslední úkol, konstatoval, když vstupoval do květinářství. Ještě stačil přivonět k dárku, vnímat procházející lidi, přírodu, krásu náměstí, které hořelo pohybujícím se životem.
Náhle se zastavil a pohlédl na tašku a květiny. Chvíli přemýšlel, pohledem objal celé náměstí a pomalu zdvihal hlavu vzhůru. Po několika vteřinách ji sklopil, ťukl se do čela a nahlas pronesl před celým světem: vždyť já jsem dnes ještě neměl pivo!
|
|
|
