A voda za vodou nebesy hoří

do hlubin krůpějí vidíme z nás

jak uvnitř oceán chvíle se tvoří

jak v pádu nalézat jedinou z krás.

A hvězdy nad námi jsou osvícení  

horký vosk Ikarův svítí mi vstříc 

my z vody jak ze slz jsme narození

já ryba spínám tu ploutvičky sníc.

Odložím v předsíni stín i šat vteřin 

pověsím košili i vítr z plachet

zastelu jak zimu dvé bílých peřin

není kam odejít a k čemu se vracet 

Jen duše létavic čmárají čmouhy

na tváři plane mi cosi jak rty

moře tvé do písku žene mé touhy

za každý polibek dávám ti tři.

Je večer a venek chladne jak káva

slova se zatřpytí v krystalcích cukru 

uléháš pohledy jak druhá tráva

mé ruce stoupají po těle vzhůru.