TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Neděle 24.11. Emílie

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

>		Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Nálada
Autor: sobek (Občasný) - publikováno 10.3.2003 (00:17:08)

Nálada

Ledová nálada

kdy vítr kolem se prohání

ledová nálada

když vrba se sklání

a já v myšlenkách svých pátrám.

Oči se zaleskly

jako dva démanty

jako dva rubíny

avšak bez lesku

pátrám v nich po tobě,

pátrám v nich po stesku.

Hledám, ale nenacházím

koukám, ty nepřicházíš

ve šeru přede mnou

stíny se zahýbou,

ty to nejsi

Poznámky k tomuto příspěvku

DeadKennedys (Občasný) - 10.3.2003 > O jakej ? "ve šeru" - takový prasárny bych nebyl schopen ani já. Obsahově možná jo.

		<reagovat

Felipe (Občasný) - 10.3.2003 > Abys nerekl, ze po tobe jdu jak po uzenem - tady mas za dva, protoze s ohledem na to predchozi jde o pokrok.		Body: 3

		<reagovat

	Troplis (Občasný) - 10.3.2003 > Filip Sklenar> Ale Filipe, že bys jel jen po uzeným?

		<reagovat

Naty (Občasný,Redaktor) - 10.3.2003 > Není to bez chyb, ale není to ani špatné. Myšlenka je pěkná a hezky rozvedená. Ve šeru... tahá trochu za uši, ale budiž. Z hlediska logiky sdělovaného mi vadí, jak se může něco zalesknout bez lesku. S rytmem pracuješ více než volně, což by tak nevadilo, kdyby alespoň zadrhával v očekávatelných místech.

		<reagovat