Chvění ve mně

sopečnou půdu živí,

výkřik do ticha

se v krvi zpíjí.

Lochneska na dráze

znamení dává

rozkývá misku vah,

tak hadem se stává.

Chýlí se k bouři,

mraky se valí,

po úderu blesku

jen popel je žhavý.

--------------------

Obloha šedavá

nad zemí plyne,

jak mor se rozpíná,

jak těsto kyne.

Poklice dusí tak

vše ,co je živé,

v páře se ztráci dech

a s ním hlasy tklivé.

Oheň už nehřeje,

sám ze dna studí,

vzchopit  jen naději

marně tak budí.