TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Sobota 21.9. Matouš

Všechny rubriky

Fotografie

> Fotografie

> Krajiny

> Příroda

> Zvířata

> Makro

> Zátiší

> Portréty

> Akty

> Architektura

> Experimenty

>		Fotodokumenty

> Fotoreportáž

> Cestopis

> Sport

> Abstrakce

> Rodinné foto

> Ostatní

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Myšlenkově nekonzistentní, morálně slabý a pomatený Masaryk, homofob, bojující proti homosexualite a jakýmkoliv potratům- spolupachatel vraždy Štefanika- viz dole v textu - pohled bez lží a havlistických smyšlenek
Autor: pako. (Občasný) - smazáno

Poznámky k tomuto příspěvku

pako. (Občasný) - 5.12.2014 > Takových morálně temných skvrn v Masarykově životě je daleko víc, tyto dvě jsme připomenuli, protože mají své „jubileum“ a nadto se týkají katolíků. Příležitostně budeme později psát i o jiných Masarykových kauzách, o nichž se český občan běžně nedočte. Tím více je třeba ocenit knihu olomouckého literárního historika Pavla Marka „Český reformní katolicismus

		<reagovat

Zazo (Občasný) - 5.12.2014 > co ty jsi za kreténa..jen zírám..ukliď se..

		<reagovat

Čtenář - 5.12.2014 > Masaryk byl deprivovaný despota.Svou ženu přivedl svým despotismem a nesmyslným myšlenkovým stereotypem do blázince, nakonec jako psychiatrický pacienz zemřela.Svého syna - nadaného malíře ( staršího) přivedl až dokonané sebevraždě ( Lži K.Čapka o tuberkuloze v knize hovory s TGM přejděme s úsměvem.Spisovatelé za hrst grošů či výhody rádi zaměnují fakta.

		<reagovat

Čtenář - 5.12.2014 > právem napsal Václav Klaus: až přecitlivěle vnímám, že se u nás rozmáhá vážné nebezpečí jen formalistické adorace tohoto velikána českých dějin a stejně tak se rozmáhá nebezpečí absence seriózní analýzy jeho samotného, jeho doby a obrazu, který o něm byl vytvořen v době minulé, obrazu, který přežívá dodnes, obrazu, který je i dnes vědomě pěstován. Jen člověk co nezná jeho život a nečetl jeho celé dílo a čte jen jeho přitroublé epigony a neznalé a hloupé novináře může mluvit u Masaryka jako ideálu, který by měl být následován.Na tom stojím - ( můj osobní názor)

		<reagovat

Čtenář - 5.12.2014 > •1. Mýtus o Masarykově ideové neutrálnosti I když existuje mnoho argumentů potvrzujících to, že tento pohled neodpovídá jeho skutečným ideologickým názorům a postojům, tento mýtus je šířen a rozvíjen. •2. Mýtus o Masarykově nestranickosti Podle mého názoru jde o další zjevnou nepravdu. Masaryk vstoupil do politiky prostřednictvím stranického systému, nikoli mimo něj. Začal jako člen realistické skupiny kolem Času, pak byl poslancem za Mladočechy a poté spoluzakládal Českou stranu lidovou (realistickou), za niž se – již s novým názvem Česká strana pokroková – znovu stal poslancem. Vůči politickým stranám nebyl neutrální ani jako prezident •3. Mýtus o Masarykově téměř „absolutistickém“ pojetí demokracie Masaryk se sice jako jeden z mála našich politiků odvolával na americkou demokracii, ale jeho osobní život byl – v protikladu k americkému pojetí politika jako osoby veřejné – téměř zcela tabuizován. přitom to byl kurevník par exelence) •5. Mýtus o Masarykově světovosti a o jeho kultivaci Evropy Masaryk si postavení nejprve provinciálního politika a posléze politika jen relativně malého státu kompenzoval normativně koncipovanými evropskými a světovými vizemi a koncepty, což bylo doma mohutně podporováno médií •6. Mýtus o Masarykově autentičnosti, otevřenosti a neelitářství Ani toto asi nebyla pravda. Z Masarykovy strany docházelo k vědomé autostylizaci, autentičnosti tam moc nebylo. Jeho kritika byla v seriózním tisku téměř vyloučena. To celé naší zemi (a jemu samému) určitě neprospělo, protože o to více byla tato kritická karta v posledních letech jeho prezidentování hrána v tisku bulvárním a v extremistických médiích. Masaryk si také pěstoval velmi nadstandardní vztahy s vybranými novináři, kteří jeho politické postupy obhajovali a glorifikovali.

		<reagovat

Zazo (Občasný) - 5.12.2014 > Já vím..tebe se tu nezbaví..to je nemoc...tak si dej..já už tu nejdu..je mi zle..

		<reagovat

	Čtenář - 5.12.2014 > Zazo> víš co kokote, dej pokoj těm co chtějí aspon trochu gramotnosti: ty bět hajlova červenými lístky na Hrad

		<reagovat

Čtenář - 5.12.2014 > Zmiňovat však Masaryka v souvislosti Havlem by bylo jeho urážkou. Masaryk by Havla vypráskal jezdeckým bičíkem. Vždyť tento kosmopolita-pozér podrývá samotnou existenci státu, který Masaryk vydupal ze země. Je to národní masochista Havel a jeho následovníci, kteří Masarykovo dílo rozvracejí. Není většího antagonismu!

		<reagovat

Čtenář - 5.12.2014 > Pokud se týká Masarykova boje proti němectí není na místě dnes. dnes už jsou národní státy oslabeny natolik, že čelit v našem koutě Evropy neopangermanismu bude obtížné. Zvláště tehdy, když nás v EU budou reprezentovat ctižádostiví popletové typu Havla a klanoví pragmatici typu Schwarzenberga

		<reagovat

Čtenář - 5.12.2014 > Prezident Masaryk měl své tajné fondy, které mu (mimo státní rozpočet) zajišťovaly některé spřízněné banky. Z nich financoval různé prohradní aktivity, vypomáhal prohradním politikům, ale dokonce i těm protihradním, kteří se dostali do finančních těžkostí a za výpomoc pak byli ochotni přejít na druhou stranu. Masaryk tedy dostával nikde neevidované peníze a zase je pouštěl dál ke konkrétním účelům a konkrétním osobám, čímž si zajišťoval jejich loajalitu. Jak bychom to dnes nazvali? Co s tím? Buď musíme uznat, že Masaryk a Beneš byli stejní gauneři jako někteří dnešní politici a že by si zasloužili, aby je Maďar Ištván vsadil do basy, a nebo si přiznejme, že v politice to takto chodí, chodilo vždy a chodit bude a že se zase nic tak zvláštního nedělo. Jakýkoli jiný postoj je totiž pokrytectvím, protože nemůžeme tytéž události posuzovat rozdílnými měřítky.

		<reagovat

Čtenář - 5.12.2014 > Pan profesor Masaryk, prezident, vzor naší republikánské morálky, o něm se vědělo, že přesvědčoval poslance, aby hlasovali jinak, než mají v úmyslu různými metodami, dokonce jim vyplácel peníze, což já si v dnešní době neumím představit, určitě si on sám také nemyslel, že je to etické Masarykův plat přitom nebyl nijak nízký, podle historika Antonína Klimka patřil spíše k tehdejšímu nadprůměru ve srovnání s hlavami jiných republik. Nejprve dostával půl milionu korun, od roku 1920 pak milion korun a další dva k tomu na výdaje (do roku 1927 nezdaňované, později zdaňované jen mírně). Vedle toho ale Masaryk dostával četné další peněžní dary, byť musíme uznat, že je zase přeposílal dál. Klimek připomíná, že jakkoli to někteří nechtějí slyšet a žijí v čapkovsky naivní představě Masaryka jako někoho, kdo snad s penězi ani nepřišel do kontaktu, Masaryk ve skutečnosti znal jejich cenu a moc a uměl je používat - za jeho úřadování protékaly kanceláří prezidenta republiky statisíce a miliony korun, kterými prezident vypomáhal konkrétním lidem či organizacím. Klimek líčí příhodu, jak Masaryk předával svému spolupracovníkovi V. K. Škrachovi obálku se 450 tisíci korun, což byly na tehdejší dobu ohromné peníze, se slovy, že další budou následovat. Když se Škrach podivil, kde Masaryk v době krize bere takové prostředky, vysvětlil, že má k dispozici dva miliony, ale posteskl si, že je to málo. Podle historika Z. Sládka dostával Masaryk peníze za své intervence ve prospěch Legionářské banky (Legiobanky). Ty používal k podplácení novinářů a poslanců

		<reagovat

Čtenář - 5.12.2014 > Pěkným příkladem korupce, který můžeme přičíst už spíše Benešovi, ale který probíhal i za Masarykova prezidentování, je ovlivňování zahraničního i domácí tisku, aby psal příznivě o Československu respektive o politice Hradu. Nesčetná svědectví o tom vydal tzv. Hájkův fond (Hájek byl Benešův spolupracovník z odboje, pozdější ředitel tiskové služby na MZV) a jsou popsány v knize J. Urbana (Tajné fondy třetí sekce). Upláceni byli novináři listů francouzských, anglických, stejně jako rakouských, ale i tak vzdálených, jako kanadských či australských. Například některé francouzské listy dostávaly pravidelné příspěvky z tiskového a propagačního fondu pražského ministerstva zahraničních věcí skoro dvacet let

		<reagovat

Čtenář - 5.12.2014 > Platil si z fondu i milenky, těch nebylo málo, vyjmenujeme je za chvíli. Někteří vykutálení a příčinliví zahraniční novináři tak pohodlně roky žili z těchto pravidelně vyplácených československých subvencí (a nejen československých, někteří dokázali propagandisticky působit i za peníze dalších států), které šly opět mimo jakoukoli státní kontrolu - byl to Benešův tajný fond, jako měl svůj zmiňovaný tajný fond Masaryk.

		<reagovat

Čtenář - 5.12.2014 > masaryk byl přísný homofob a jistým způsobem i xenofob Masarykovy postoje jsou shrnuty v magisterské diplomové práci „Pokus o odtrestnění homosexuality za první republiky“, kterou napsal Jan Seidl Odmítal potraty i ze zdravotního hlediska, homosexualitu považoval za trestnou, žalářem až na 5 let.

		<reagovat

Čtenář - 5.12.2014 > O tom, že Masaryk měl svou koncepci homosexuality jako svinstva a morální smrti a ani později ve funkci prezidenta ji nezměnil, svědčí postřeh obhájce odsouzených homosexuálů JUDr. Františka Čeřovského z roku 1932: Když jsem ve věci žádosti několika nešťastných odsouzenců intervenoval v Kanceláři presidenta republiky, bylo mi tam příslušným referentem úředně sděleno, že pan president sám zásadně odpírá uděliti odsouzencům milost v těchto třech deliktech: pro křivou přísahu, pro vyhnání plodu a pro delikty sexuelní, mezi něž patří delikt homosexuelní.

		<reagovat

Čtenář - 5.12.2014 > komplot a vražda Štefanika: Štefánik byl nepohodlný hlavně pro Edvarda Beneše. Před odletem na ruskou frontu k našim legionářům požadoval na schůzi svolané majorem Šteflem ve Švýcarsku, za přítomnosti dalších představitelů našeho osvobození od Beneše vysvětlení, kam přišla většina sbírky amerických Čechů a Slováků ve prospěch financování zahraničního odboje. Štefánik chtěl defraudaci Beneše řešit po návratu do vlasti před národním soudem za přítomnosti prezidenta Masaryka. TGM svěřil tento obnos proti podpisu do rukou Benešových. Štefánik ale žádal stále častěji odpověď na to, k čemu byly peníze použity. Ve francouzském tisku se objevily zprávy, že Edvard Beneš, kterého tisk nazýval „králem rulety“, je prohrál v kasinu v Monte Carlu. Štefánik chtěl tuto defraudaci řešit po návratu do vlasti před národním soudem za přítomnosti prezidenta Masaryka.

		<reagovat

pako. (Občasný) - 5.12.2014 > Dne 4. května 1919 odlétá Štefánik dvouplošníkem Caproni z italského Udine do vlasti. Lidé čekající na bratislavském letišti slyšeli střelbu a viděli padající letadlo. Štefánik byl na místě mrtev

		<reagovat

Čtenář - 5.12.2014 > Vlastně stačí: bylo by třerba napsat o večírcích v hotelech a milenkách a tajných fondech a cestách mimo prahu: nic není zapomenut a nikdo není zapomenut: Ale stačilo.respektujmě že v sexu a požitcích je každý svým pánem a právo na soukromí měl i Masaryk- ( byt některé prodejné dámy měly z toho užitek značný) Dnes Ende tatíčkovi

		<reagovat

Čtenář - 5.12.2014 > ale nechme na hlavě: Masarykův život nebyl štastný.manželka se zbláznila ( bohužel z velké části pro diktátorskou povahu manžela) Herbert Masaryk, spáchal sebevraždu.Sympatickou Olgu také pronásledovalo neštěstí. První manželství skončilo rozvodem, dva její syny potkal tragický osud v letecké škole a druhý manžel, Revilliod, ji opustil a utekl do Ameriky s podivnými ulitými úsporami Masaryka.Tak mu zbyli pochlebovači a pikle kolem politiky.A pak ke konci života bulvár, který jej dost často propíral v bahně.Začasté se oběvovaly nocicky o zbabělosti Masaryka v Rusku ( příkazy k vydání ke kapitulaci, vydání zbraní, případ Maxa, Medek atd atd a kolaboraci s Rakouskem či pakty s mezinárodním židovstvem a bankami.

		<reagovat

Čtenář - 5.12.2014 > oběvovaly jako oběd, ale ony se objevovaly

		<reagovat

Čtenář - 5.12.2014 > dnes v době kamer milého všudypřítomného Velkého bratra a bankovního dohledu a paparaci bachom řekli, že to byl pěkný gauner a kurevník

		<reagovat

Čtenář - 5.12.2014 > Masaryk byl něco podobného jako vzdělanější topolánek s jistou nezanedbatelnou noblesou po otci Redlichovi- židu z Hodonína, jež byl jeho biologickým otcem, s vedomím toho, co píše Talmud, že je z rasy nadřazené českým sedlákům, z rasy vyvolené bohem k vůdcovství světa a země české

		<reagovat

čtenář petko - 6.12.2014 > http://www.stjoseph.cz/clanky/taticek_masaryk_radomir_maly.htm Vloz a precti vse, sam si udelej usudek.

		<reagovat

	Čtenář - 6.12.2014 > čtenář> No to je notně vymyzané a vycenzurované i na Googlu.Ale tohle je psáno z pozic katolíku pane petko, mě tohle nezajímá, mě zajímá Masyryk jako člověk.A ten valných kvalit nebal.To co vnímáme ted je jen mediální obraz- zkratka- viděná jeho pošmataným epigonem Čapkem, jež měl z toho nesmírné výhody ON i Josef čapek ( homosexualita byla prominuta) a Olga Čapková Sajnflugová, která byla obsazována především díky známosti s Masarykem a hrála roli prvorepublikové prví dámy.její pletyky a kokainismus se držely pod pokličkou, stejně jako kokainismus Hugo Haase a Jana Masaryka - ten propadl kokainu zx¨cela- až jej musel krotit i Beneš.Nakonec v kokainovém delíriu byl vyhozen ruskými agenty z okna.při pitve byl tak nadopován kokainem, že se protokol ani nezveřejnil- ale hlavně z jiných důvodu, nechci špinit památku mrtvých

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je osm + devět ?

Napsat autorovi (Občasný) Zařazeno v Galerii

Addictive Zone Orbital Defender Game