TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Sobota 21.9. Matouš

Všechny rubriky

Fotografie

> Fotografie

> Krajiny

> Příroda

> Zvířata

> Makro

> Zátiší

> Portréty

> Akty

> Architektura

> Experimenty

>		Fotodokumenty

> Fotoreportáž

> Cestopis

> Sport

> Abstrakce

> Rodinné foto

> Ostatní

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Ako chutí moc
Autor: majster (Občasný) - smazáno

Poznámky k tomuto příspěvku

Čtenář - 10.12.2014 > Proč Beneš zavřel generála Petříka, o tom si, mimo jiné, oba uvěznění generálové povídali v Pankrácké věznici. O tom mluvil generál Číla, že Beneš měl dobře placené špehy, jež sledovali naši generalitu. Generál Petřík si vyšlápl při Orelském sletu v r. 1929 mezi Orly, kde ho zastavil redaktor Orla, pan Vítězslav Horyna a hovořili spolu. Generál Petřík, ověšen řády, včetně francouzských, stal se trnem v oku Benešových špehů. Byl z toho kobereček u Beneše, následovala msta a zaražený postup na vyšší místo. Ti ostatní, co přísahali na husitské velikány, předběhli Petříka o 3 až 4 stupně a stali se veliteli divizí, kteří za Heydricha sklouzli po zednářské maltě pod gilotinu – už v říjnu 1941. Beneš generálu Petříkovi vytkl, že na podobná shromáždění se chodí v civilu a ne se ověšet vysokými spojeneckými vojenskými řády. Řád Čestné legie určoval cestu do zednářské lóže a tento řád vlastnili všichni, kdo za 2. sv.války vstoupili do politiky; skončili pod gilotinou, zatímco ti, kdo řád měli a nikam se neangažovali, byli za nacismu pod dozorem a občas vyslýcháni, jako např. generál Syrový. Dělnictvo v továrnách pracovalo pro Říši. Proto Heydrich chtěl srovnat mzdy dělnictva na úroveň mezd v Říši, což se nelíbilo Hitlerovi. Platy českých dělníků byly za prezidentování Beneše jedny z nejnižších v Evropě, a proto tak veliká chudoba dělnictva. Toho si byl vědom Beneš se Šrámkem, aby vyhecovali orelské fanatiky spáchat atentát. co tahle sranda stála už víme

		<reagovat

Čtenář - 10.12.2014 > Po návratu Klecandy z Bolívie ho Beneš poslal jako vojenského atašé do Itálie k Mussolinimu a tam Klecanda, především jeho manželka, načichli korporativismem. Po 2. sv.válce byl zatčen, postaven před Národní soud, ale byl osvobozen. Dlouho na svobodě nepobyl, skončil jako Jan Masaryk, ale okna na rozdíl od Jana Masaryka za sebou nezavřel. Jeho žena byla velmi hezká a vzdělaná, znala 4 jazyky Co se týče generála Josefa Svátka, to byl rodák z mého okresu Vysoké Mýto, rodák ze Štěpánova u Skutče. Když se v Rusku tvořila II. divize, byl pověřen velením 6. Hanáckého pluku, s nímž se navrátil do vlasti. Prohradní generálové Eliáš, Svátek, Voženílek, Bláha, Bílý, Vojta, co šli za Benešem jako svobodní zednáři, sklouzli za 2. sv.války po zednářské maltě pod gilotinu nacistů. Ti z legionářů, kteří šli krvácet za Benešovy zrádné spojence, též za moc nestáli, neboť byli ve službách zla a komunisti je pak po únoru 1948 zavřeli. Nejvíce na zednářskou politiku doplatili ihned po válce ti čestní; do ničeho se nehrnuli, když zjistili, jaká špína je politika dělaná Benešem. Počátkem ledna 1946 vyjela z chrudimské věznice další dodávka odsouzených do Kartouz. Po příjezdu nás rozdělili do studených cel na I. a II. oddělení. Chodbaři přinášeli slamníky vycpané slámou se sněhem, k přidělenému slamníku jsme dostali po jedné dece. Netopilo se. Ráno byla snídaně: šálek černé bryndy z melty a k ní 15 dkg suchého chleba. Nic víc! Po snídani přišel velitel I. oddělení, vrchní strážmistr Novotný (bydlel v nedalekém městečku Železnice) s písařem-muklem, bývalým děkanem z Husince, páterem Josefem Mojžíšem, příbuzným ministra, pátera Josefa Plojhara. Po válce byl zavřený za to, že u sebe na faře ukryl před rudými gardisty německou matku se synem, jenž utekl z wehrmachtu. Poskytl jim azyl jako Samaritán. Písař Mojžíš pak zapisoval, kdo z vězněných bude navštěvovat nedělní ranní bohoslužbu. Kdo se přihlásil, musel být připravený v neděli před 8. hodinou, abychom byli odvedeni do kartouzského kostela. Jednu neděli sloužil mši jičínský děkan Rohleder a střídal se s jičínským kaplanem P. Václavem Zemkem, jehož jsme si hned oblíbili, protože nás oslovoval „miláčkové moji“, nikoliv „přátelé“, neboť dobře věděl, co jsme zač a proč tu sedíme v kasamatech. U oltáře jim ministroval páter Mojžíš a Ignác Hájek, příbuzný královéhradeckého ThDr. Františka Hájka, kterého pak komunisté zavřeli do Kartouz. Na kůru zpívali generál Jan Syrový a bývalý ministerský předseda, agrárník Rudolf Beran.

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je sedm + devět ?

Napsat autorovi (Občasný) Zařazeno v Galerii

Addictive Zone Orbital Defender Game