|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Voníš jako chleba rozlomený ve dví
tramvaj zvoní ke mši stačí jen nalít víno
a hledám tě, jak slovo kde jsou rty mé nevím
když si stíny tvoje pletu s horkou hlínou.
Kroužím tvoje boky, jež nesou moji tíhu
jak kluk chytám rukou ňader bílé ryby
z vlasů na mé tváři cítím hořkou myrhu
a nevím, proč věřím sobě svoje sliby.
A vysoko jsem jako bych sbíral ptačí hnízda
anebo ten z přídě kdo první vidí zem
jak má pevnina mraků a holubí přístav
je, co zdá se tady hořet jako snem.
Snad brzy začne sněžit zima svá bílá pírka
z paží křídla až do tání budem spolu mít
a v krabičce zbývá být poslední sirka
na Štědrý den svíčku mrtvým zapálit.
|
|
|
