|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Této noci
Měsíc byl velký jako otevřené oči
mrtvých z Václavského náměstí roku 1968
a hvězdy v korunách chutnaly hořce
bylo vidět do hloubek, jejichž mělčin se smíme dotýkati
tam ve středech pokojů
kde noříme ruce do zrcadel a oplachujeme si tváře představou vod
než změní se všechno na světlo a tmu a stane se poledne
a taky bylo slyšet, jak kdosi dole vybírá popelnice
i holku a tři kluky, kteří sotva přestali mutovat
jak cvakají zapalovači, když hledají čas jak jí to říct
a neví jak to udělat
což dodnes nevím ani já
a že stále ač pokryt měsíčním svitem
nezůstane ráno pod polštářem ani jeden stříbrný
kterým se dá zaplatit tichu
nebo jej položit na jazyk jako mlčení
však v bezvětří
jsme si všichni rovni
lodě s ptáky
tráva s dýmem
vlasy s listy
jen ještě nedýchej
chci chvíli ještě míti stín
pak spálím mé dny minulé
a popela díl třetí
ten v zimě z dlaní vsypu tobě pod kroky
|
|
|