#náhodné setkání
když jsme se po dvou letech potkali
vrtal si mi pohledem díru do žaludku
způsobila mi dlouhodobější pálení žáhy
moje ruce se třepotaly pod dřevěnou deskou stolu
naše náhodné setkání rozdrnčelo okenní tabulky kavárny
příbory vyskákaly z protější kredence
z ničeho nic nám u stolu vzplanul ubrus
hlouček vedle nás hovoří o penetraci -
oba na společnou penetraci myslíme
usmíváš se pod vousy a říkáš že
ladím se zdí
že
je zvláštní se mě dotýkat
že
se mě nechceš se pustit
že
je škoda
že jsme spolu nevytvořili společné dílo
třeba prý dítě
nádech
výdech
nádech
výdech
jakobychom znovu byli v naší bublině
kterou náhodou vyfouklo děcko v parku
tahle bublina už ale dávno praskla
a my se smísily v pěně dalších příběhů
zavírám oči před zapomenutou vzpomínkou
|