Pouta lásky

1:

Už dávno nejsem náctiletý,

roky ty mi strašně letí.

Je na čase, abych se ptal,

proč mě láskou ještě nikdo nespoutal?

O peníze nemám nouze,

nemoc je slovo pouze.

Je na čase, abych se ptal,

co mi chybí, abych někoho upoutal?

R:

Asi se stal někde omyl,

že mi ještě nikdo nenasadil – pouta lásky.

Nebo je mým osudem, o samotě žít,

nepoznat, co to je mít – pouta lásky.

2:

Už dávno nejsem náctiletá,

strašně mi utíkají léta.

Je na čase, abych se ptala,

proč mě láska ještě nespoutala?

O chytrost nemám nouze,

lenost je slovo pouze.

Je na čase, abych se ptala,

co mi chybí, abych někoho upoutala?

R:

Asi se stal někde omyl,

že mi ještě nikdo nenasadil – pouta lásky.

Nebo je mým osudem, o samotě žít,

nepoznat, co to je mít – pouta lásky.

3:

Už dávno nejsme náctiletí,

roky ty nám strašně letí.

Je na čase, abychom se ptali,

proč jsme se láskou ještě nespoutali?

O touhu není nouze,

samota je slovo pouze.

Je na čase, abychom se ptali,

co nám chybí, abychom se upoutali?

R:

Překážky jsou odstraněné,

už je máme nasazené – pouta lásky.

Teď je našim osudem, společně žít,

poznat, co to je mít – pouta lásky.