za oknem stromy, nebe a stožáry vysokýho napětí,

včerejší den krok za krokem šourá se po chodníku

nespěchá, dobře ví, že už ho nikdo nechytí

po obědě hraju si s možnostma na odpoledne

kdyby zdá se být tak skutečný,

nutí mě věřit na zázraky

co všechno můžu, otazníky možností

slunce mi odpoví,

na obloze dnes nejsou žádný mraky

čas her pomíjí jak vločka na dlani,

horečka poznání boří ledovce samozřejmostí

zavírám oči, kochám se,

nic nenutí mě k ničemu,

plynu si ve svým volným prostoru

rozdíl se ztratil, není pro něj důvod,

je odpoledne bez ptaní,  

lehký jak pohled z okna