To slovo při kterém si člověk vybaví krysu,

která nikdy neviděla sluneční třpyt.

Být jako hlemýžď

a fackovací panák zároveň.

Hrbit se jak Quasimodo,

aby špička nosu se dotýkala kolena.

Jíst z přecpaných stolů a pít z kaluže.

Né! Né!

Pokora je čistota sama v sobě.

Rytířské vyznamenání,

které podává ruku s čestností

a srazí i krále na kolena.

Žebráka zvedne z kamenné cesty

a prostře mu svůj stůl.

Dívá se vždy čistýma očima

a kalné vypálí jak suchou trávu na mezi.

To je pokora.