Statné sloupy stojící v posvátných řadách
Taková prázdná pocta je vhodná pro ty
Jejichž smrt smaže všechen věhlas a slávu
A vypudí jejich slávu spolu s jejich jménem

Bezcílně se procházím po polích plných mrtvol
Odměna je spravedlivá, kdo ví co plodí nepřítomnost?

Zlatou krásou soumraku
A sluncem nízko na obloze
Strašidelnými stíny stromů
A hrobů, jsem fascinován

Hledám hluboko uvnitř, snažím se dotknout svých snů
Vidím tvář, která na mne hledí zpět… ó, tak klidná

Zlatou krásou soumraku
A sluncem nízko na obloze
Strašidelnými stíny stromů
A hrobů, jsem fascinován

Ty šeptající stíny… smutné, tiché mokřiny

Ale ne pro ty, jejichž vyšší cena
Je po smrti vynese na zemi
Nezdráhám se myslet
Že člověk si nemusí postavit hrobku
Lidským uměním, pro slávu seslanou z nebe
Slouží jim jako živá vzpomínka

Bolest je daleká země
Utrpení životní cesta…
…a já toužím po smrti (soudném dni)