Minul jsem na ulici dívku
byla jak sen
z tašky ji vidím čouhat výšivku
šila ji jistě nějaký ten den.
Srdce mi vzplanulo žárem
chci ji dohonit
už se mi v davu ztrácí málem
nechytím-li ji, nebudu mít klid.
Upouštím od původního plánu
podle kterého jsem měl do práce jít
teď si něčím jiným hlavu lámu
tu dívku chci mít.
Dívko, stůj
budu jen tvůj
srdce mé říká ano
tak zastav, má neznámá dámo
ať poznám tě blíž
tak prosím slyš
a zastav kroky své
tebe si vybralo srdce mé.
Jenže ona o mé existenci neví
a svého plánu se drží
stále se mi výhled na ni mění
jak dlouho to vydrží.
Konečně štěstí mám
do galanterie vešla
před obchodem na ni čekám
vychází, pohled mých očí našla.
Hledíme si z očí do očí
lidé do nás vráží
nikdo z nás neuskočí
a promluvit se neodváží.
Stojíme na místě
stojíme nejistě
srdce naše si řekla ano
tak promluv má neznámá dámo
ať poznám tě blíž
tak prosím slyš
a stůj na místě svým
tebe jsem si vybral srdcem svým.
Koupit jsem si sem šla
nit červenou
doma mi už došla
pro výšivku svou.
Podívej místo mi zde zůstalo
nevěděla jsem, co zde vyšít mám
až při pohledu na tebe mě napadlo
že zde naše srdce dám.
Vzala mě k sobě domů hned
červenou nití srdce vyšila
láska je sladší než med
a naše srdce se spojila.
Sedíme vedle sebe
oči má jak modré nebe
řekli jsme si ano
tak pojď k oltáři, má dámo
před námi je život celý
věřím, že bude skvělý.
Jen v práci to nebude taková legrace
za to že jsem dnes nepřišel do práce.
|