|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
Žijme stereo (Úvaha o dvou extrémních způsobech života) Autor: Aaen (Stálý) - publikováno 9.1.2018 (08:23:42)
|
| |
Žijme stereo
Úvaha o dvou extrémních způsobech života
Díky dvěma očím vidíme
prostorově – tedy přesněji, protože každé z nich pozoruje svět pod jiným
úhlem. Díky dvěma uším jsme schopni lépe lokalizovat zdroj zvuku. Díky dvěma
nohám udržíme rovnováhu a dokážeme efektivně chodit. Díky dvěma rukám můžeme
něco udělat, něco vyrobit, někoho obejmout. Číslo „2“ je pro člověka tak nějak
důležité a s ním bytostně spojené – dualitu najdeme v mýtech a
duchovních či filosofických směrech napříč mnoha kulturami. Díky vědomé práci
se dvěma opozitními způsoby bytí
můžeme žít „stereo“ – s více rozšířeným vědomím a plněji, smysluplněji. Povězme
si o tom více...
Klíč? Dualita!
Až příliš často se setkávám
s lidmi, kteří jsou ve svém životě orientováni
fatálně jednostranně (tedy pouze na jeden ze dvou módů vlastního bytí; oba tyto
módy se pokusím popsat v tabulce níže).
Tato úvaha snad poslouží
jako malá připomínka našeho (dvojného) bytí. Pokusím se definovat dva opozitní
módy lidského nitra a navrhnout k nim zdravý přístup. Tyto módy jsem pojmenoval
„Levý způsob bytí“ a „Pravý způsob bytí“ (volně jsem se při
tom inspiroval jedním ze základních rozdělení duchovních směrů: stezka levé
ruky / stezka pravé ruky).
V tabulce níže se
pokusím charakterizovat zmíněné dva módy lidského bytí (orientačně, přibližně):
„Levý“
způsob bytí /L/ „Pravý“ způsob bytí /P/
oheň led
runa Thurisaz runa Uruz
vůle pasivita
racionalita, logika emocionalita,
cítění
řeč, slova, verbální
myšlení vizuální
myšlení, vizualizace, fantazie, kreativita, obrazotvornost
vnímání času: orientace
na minulost vnímání času: orientace
na přítomný okamžik
a budoucnost (paměť, vzpomínky, plány, (tady-a-teď)
touhy)
důraz na verbální myšlení důraz na smyslové
vnímání
orientace v čase a
prostoru introspekce,
transcendentní vnímání; mimo vnímání času
a prostoru
hodnocení/komentování
reality přímý prožitek reality
nastavení „spíše na boj“ nastavení „spíše
na mír, harmonii, přirozenost“
/absence intuice/ intuice
„vymezení vlastní
osobnosti bytí „s řádem
přírody“ (bez vlastní osobnosti)
z lůna přírody“
dospělý dítě
klíč k „sebe-vědomé“
části sebe klíč k
„přírodní“ části sebe; přírodě
rozumové pochopení
druhého člověka empatie/vcítění se
do druhého člověka
převažující způsob
myšlení: převažující
způsob myšlení:
analýza syntéza
atributy partnerské
lásky: atributy
partnerské lásky:
vztah, oddanost zamilovanost/smyslnost/sexualita
jang jin
chronos kairos
chaos řád
Had Hvězda
vědomí kolektivní
nevědomí /archetypy/
(C. G. Jung)
magie /ve smyslu aktivní
cesta/ mystika /ve
smyslu pasivní cesta/
stav „standardního“
vědomí stav
transu
Kudy dál? Vlevo i vpravo,
hrajme si...
„Levý“ a „Pravý“ způsob
bytí jsou nejspíš taková „spojitá nádoba“ – když jeden způsob bytí žijeme víc, ten druhý žijeme méně. (Celková
kapacita této „spojité nádoby“ se dá prací na sobě rozšiřovat, nebo se naopak
může z různých důvodů snižovat.)
Tzv. západní společnost
upřednostňuje jednostranně a do extrému „Levý“ způsob bytí, kdežto například
mystika vycházející z tzv. východních tradic a velká část náboženských a
esoterických/duchovních směrů zase jednostranně a do extrému upřednostňuje „Pravý“
způsob bytí. Cesta by ale měla vést jinudy – stezkou dynamické rovnováhy mezi „Pravým“ a „Levým“ způsobem bytí a
třeba i rozšiřováním jejich kvality. (Dynamickou
rovnováhou myslím to, že si podle potřeby můžeme volně upravovat „procentuální poměr“
L:P a konkrétní formy/realizace „Levého“ i „Pravého“ v našem životě, hrát
si... vše si přizpůsobit podle našeho vlastního naladění, životní situace, podle
daného účelu apod.)
Stejně jako například ideální
partnerská láska se dá chápat jako spojení
vztahu/oddanosti/závazku („Levá“) a smyslnosti/sexuality („Pravá“), tak ideální způsob života může spočívat v dynamickém
spojení „Levého“ a „Pravého“ módu bytí.
Nic nového pod sluncem?
Určité paralely k výše
uvedenému konceptu najdeme v termínech stezka levé/pravé ruky (tj. jedno
ze základních rozdělení duchovních směrů); jin/jang; animus/anima (C. G. Jung).
Především je zde zcela na
místě zmínit Jungův pojem „individuace“,
který podle něj znamená cíl vývoje člověka: zvědomění/propojení různých částí
psychiky dohromady „do jedné nádoby“, mandaly bytostného já (bytostné já bývá také
označováno také termíny das Selbst, Self, Ipse); individuaci můžeme chápat jako
rovnici Bytostné já = vědomí + integrace osobního nevědomí (věci v našem vědomí, ke kterým aktuálně nemáme přímý přístup) + obsahů kolektivního nevědomí (kontakt s archetypy) +
Stínu (osobní negativní vlastnosti a sklony) + Persony (osobní „maska“ – jak se jevit před ostatními v nějaké konkrétní situaci).
Související může být také
teorie odlišnosti funkcí pravé a levé mozkové hemisféry.
Výše uvedené paralely
zmiňuji proto, že informace k nim si může čtenář případně dohledat a
zamyslet se nad nimi.
Zkusme to žít
Pokud na konceptu
dynamické rovnováhy „Levého“ a „Pravého“ způsobu bytí vidíte něco zajímavého také,
zkuste to třeba chvíli žít. Ať nejde jen o teoretickou konstrukci, ale živoucí zkušenost. Je to podle mě dobrý
základ ke spoustě věcí. Žít „mono“ je ochuzující, ať už z „Levé“ nebo „Pravé“
strany. Zkusme „stereo“ – s tím, že „stereo“ má víc forem, možností a že
jej můžeme uchopit kreativně. „Stereo“ si můžeme připomínat denně třeba nošením dvou rozdílných talismanů
(z nichž jeden odpovídá „Pravému“ a druhý „Levému“ způsobu bytí) a prací s nimi
/ kontemplací nad nimi.
Podtrženo sečteno
Efektivní sebe-rozvoj či duchovní
cesta by měly stát (podle mé zkušenosti a úsudku) na základech dynamické rovnováhy mezi „Levým“ a „Pravým“
způsobem bytí a případně zdravého rozšiřování jejich kapacity. A je fajn
si to připomínat.
Kombinací ohně /Levý způsob bytí; runa Thurisaz/ a ledu /Pravý způsob bytí; runa Uruz/ vzniká voda.
Voda znamená život (na rozdíl od ledu /zmrznutí/ a ohně /spálení/ právě voda život umožňuje).
verze 1.1
Aaen Jan Kratochvíl
web autora: www.aaen.sweb.cz
|
|
|