|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Jakoby nemělo přijíti jaro
venku tma mrazivá a lidská pára
a všechno k vidění je, co se zdálo
březen si po vlacích srdíčka čmárá.
Protéká kolem nás času jen řeka
dny jak mé myšlenky mizí kdes v dáli
a světlo neonů po domech stéká
tam kde snad před válkou ještě tu stály.
A dětské myšlenky jak stopy ve sněhu
se stopou od krve prvního strachu
v mé mysli putují ve věčném oběhu
jak tělo míří mé k ohni a prachu.
Polib mne na ústa jak mráz tam v ulicích
vezmi si jazyk můj se slovy ticha
mé srdce za tebe odbíjí v zvonicích
po tuto vteřinu za tebe dýchám.
|
|
|