Křičím v davu, ale oni mne nechtějí slyšet.

Křičím sama na sebe, ale já vlastně taky ne.

Vtažena do němoty, s ústy dokořán,

chytám dech, co sama jsem si vyrazila...

Srdce mi roztrhali, rozlétá se kolem,

mísí se se srdci, která jsem roztrhala já.

Stala jsem se vyvrhelem společnosti, 

cítím to ve vzduchu, v každém jejich pohledu.

Ačkoli mi prý odpustili, bojím se,

že nikdy neodpustí doopravdy.

A já už se navždy budu bát pohledů-

-odrazů mých skutků...