|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Jsme jen stíny ptáků světla na majácích
povstalé jen sochy z teď a svého prachu
stébly trav co hoří smrtí mou a nocí
zapalujem v lampách světla hvězd a strachu.
A mizí dny v týdnech jak půda pod nohama
slova povstávají z úst jak hlína z hrobu
slyšíš mne, a přesto jsi teď právě sama
na hovor jsem vybral asi špatnou dobu.
Jen jak motýl hledám květy tvé ve tváři
kde by ústa pila polibků svých vodu
a křídla tvých víček odletět se snaží
když zavíráš oči do jednoho bodu.
Počkám tě na místě, kde se cesty pojí
sejmu tě z mých paží jako tělo z kříže
a že právě všechen čas nám v žilách stojí
nemají moc viny ani světů mříže.
|
|
|
