|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Ráno jsem ještě čistý nepopsaný list
nikde ani slova nikde ani řádky
a večer sama nevíš, zda vůbec je co číst
ten dopis psaný tam a potom zase zpátky.
Že omyl jsem si oči a vstal opět z prachu
nasadil si tvář tak slepý u zrcadla
a s prvním douškem kávy napil jsem se strachu
a připadal si jako růže snem povadlá.
Pak napadlo mne bolest vhodit do klobouku
žebrákům, co přijdou na chodníky klečet
a semlít hvězdy s nocí v jednu černou mouku
a pak nad sebou jen tak chvíli trochu brečet.
A hodinám co nejdou pak dám vytisknout parte
sám napíšu slova, která se k tomu hodí
hluboká jak voda a černá budou smutkem
který jako stín náš za námi jak pes chodí.
|
|
|
