Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 29.11.
Zina
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Poezie
 > Poezie
 > Klasické verše
 > Básnické slovo
 > Všehochuť
 > Teorie poezie
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Víla
Autor: Aki (Občasný) - publikováno 15.4.2003 (11:18:29)

Víla

 

 

Vysněná

když nejdřív rozmazala barvy

a hroty dvou těl se ničící navzájem

bělooká panna spletla své tělo z par

a přispěchala k zemi

aby otěhotněla představou hříchu

jen samotný pohyb

kdesi za stěnou ze skla

zaslechla sten poraněné duše

a samotná touha proklela svou nahotu

jako svíce hořící z ztělnatělých vzdechů

a úzký pruh mezi mlčícími rty

 

jediná

když tančí po padajících listech

drží v rukou skořápky včerejší naděje

bála se pokleknout k východu

spojit svou auru s prvními paprsky

a pět slova tak temná

jako mávnutí křídel jichž i stín se zalekl

jen v dáli se zvedající sloup ohně

jen našedlý okraj času

a spousta místa pro prázdno

když uvila z čistého žití

nový způsob smrti

 

nejkrásnější

když jí soumrak z lásky ukoval duši

spatřil jsem boha i ďábla v objetí

tančící vstříc luně

jen jediný dotek

syrový spalující dech

dávno vyřknutá přísaha

jen aby trny ze slz roztály

jen aby vzlyk prořízl ticho

aby se rudé cáry spojily zpět

leží vyčerpaná

a rosa jí začala špinit krev

 

nebeská

skrývaný šelest nejistých krůčků

nebo se její tvář jen schovala za jinou

zelené záblesky protrhly tmu

a noc se rozhořela

nachovým úplňkem

hrozba smrti bez kapky vzrušení

jen těžká sladká vůně

jen do prázdna nesoucí se čas

čísi něha se jí vlila do prsou

když se tiše modlí

a spíná krápníky prstů

 

bezkrevná

jí zradila myšlenka na zemdlení

když dotkla se konečky nervů nekonečna 

a onen milostný akt

utkaný z perliček duhy

se skončil v poslední ranní mlze

absurdní pocit viny

sebou zmítající těžce dýc

zamrzlá vlna vášně

stovky let praskající kosti

aby se zhroutila v bizarní spirálu

s posledním dechem políbit nebe

 

hořící

v dopadu jejího pohledu se svět pootočil

a tisíce hlasů naráz vyschly

když se lavina ticha přehrnula

přes těkající obrys

a pohřbila poslední černý květ

na střípky rozstříhala oblohu

a drápy schladila v její míze

a v rytmu pohasínajícího tepu

se vlnila k obzoru

ke konci horečného snu

o věčné nedostižné kráse

 

 

musím nebo miluji se

dívat jak tím bílým tělem

plameny se dusí



Poznámky k tomuto příspěvku
Kelly (Občasný) - 15.4.2003 > "jen aby trny ze slz roztály"
"a rosa jí začala špinit krev"
"a spíná krápníky prstů"
"musím nebo miluji se
dívat jak tím bílým tělem
plameny se dusí"
moc hezký

je to místy trochu upovídané, ale stejně líbí
Body: 5
<reagovat 
Naty (Občasný,Redaktor) - 15.4.2003 > I já jsem si tam našla spoustu krásných obratů a ač souhlasím se závěrem Kelly, i já...
Body: 5
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je čtyři + tři ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter