|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Využíváš bez respektu
náhubek v pyscích klarinetů
a já polykám beze slin,
do šípků vkopáváš šedý splín
budíš mě, křehkou,
chladem své ruky
nedržíš pevně,
jen bez záruky
Za oponu nevidíš
a hlavou bodáš srdce
abstraktní tatranka,
vidina třpytu,
ta vhání ti život do závitů
za medem ženeš se
Za kouskem citu
Solíš si housku,
I chléb tmavý
Špetkou soli
Bezcitný hluchý
kousku
požatých
neúrodných polí.
Umělým líčením,
úsměvem klaunů,
barevným pozlátkem,
obkládáš saunu.
Stínové divadlo
Zhasnutých svíček
a pod kbelíkem
skrývá se
svět přivřených víček
Oči ač bez slepoty,
uši ač bez hluchoty,
slyšet, vidět nechtějí,
jak slunce vháníš nám
do bludných peřejí
|
|
|