|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Do směrů ven jak pivo stáčí
znaveně před sebe mrskl zrak
tělo pak jak víno natáčí
vylétni schráno v tam jak ten pták.
Nohy se zdvihaj' již tančí
od západu do rozbřesku
pojednou dupnou a tisíc dalších
tančeny za potlesku.
Potlesk zní ten v našich uších
dlouho ještě po tanečcích
noha jedna v druhou drcne
zdejchnem' se tam v kopečcích.
Jeden kopec vyšší dalších
cosi na něm as' vyhlíží
postava zvěř nebo věci
zraku břitvou v dál přehlíží.
Uvažuji dumám stále
co as' v dáli zrak to krájí
náhle u ní seb' zabodne
vidím tebe krásu v ráji.
Zrakem jemně rozložím si
tvoje části též vlastnosti
zavolám já deskriptivu
seknu spojím v klasičnosti.
Již mi plocha prvá nese
oči rty a všechno další
poskládám vše na hromádky
promluvím k nim beze falší.
Prostor druhý netrpěliv
přemlouvá mě z boku tiše
vstup v objekty x-objektů
rozseknou tě ve své říše.
Říše prvá mé království
dělením se pospojuji
údy mé tu zpřeházeny
kubismem se vynořuji.
Kam jdeš milá kam tvé kroky
kubismus mě netankuje
deskriptiva za ty časy
k neurčitu pro nás spěje.
Vidíme se v jednom celku
ač v půl čtvrt my rozloženi
kašleme tu na měření
ty v mně já v tě pospojeni.
|
|
|