Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Neděle 24.11.
Emílie
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Poezie
 > Poezie
 > Klasické verše
 > Básnické slovo
 > Všehochuť
 > Teorie poezie
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
<předchozí ve sbírce Paralely IV z kolekce Paralely
Autor: B.Sykora (Pravidelný) - publikováno 12.8.2021 (21:33:50)
další ve sbírce>

Proč klečíš?

                                                                  Co si počnu.

Prosím, odejdi už.                                       

                                                                  Přečtu starou poštu.

To nedělej! Vlastně                                     (Povídáš něco ledabyle.)

jen s lehkosti této chvíle.                             Jsi ještě můj muž?

                                                                 

Ty brečíš?                                                   Slzy jen padají mezi řádky.

Neblázni, vem si nůž                                   Je mráz jak z pohádky.

a růže v zahradě ostříhej,                            Zníš provinile,

jívu dej do vázy modrobílé.                          zase stoupáš na Luž! 

                                                                      

Zazpívej mi raději na přivítání,                         

příjde brzo jaro, zrání.                                 Tu máš sklenici jablečného moštu.

Pak vinobraní.                                             Usmíváš se mile. Snad ještě počnu.

                                                                  Přikryji Tě.

Děkuji.                                                       Přijíždí vůz.

 

Zase se vrať.                                               Nakoupím a příjdu.

Odešla si a vždy odcházela.                         Je mi zde zima.

Hřála naše těla                                            Jak mohu zapomenout na ty hádky,

a říkali jsme: „Tak ať,                                  zástupy Tvých múz.         

 

si příjde cokoli!“                                          Jsem unavená,     

Mě nenapadne a Tebe nebolí.                      ať už mám ty prázdné skříně.

Mezi vším si přece jediná.                            Teď chci jediné,

                                                                  zbavit se všech lůz.

Raději, odejdi už.                                       

                                                                  Chci vidět zase slunce květiny,

                                                                  jít na procházku. 

                                                                  Dál. Jestli si byl jediný? To já potřebuji obejmout.  

                                                                  Ať přijde i cizí muž.

                                                                     

 

 



Poznámky k tomuto příspěvku
Čtenář - 13.8.2021 > mohu se na něco zeptat?
<reagovat 
 B.Sykora (Pravidelný) - 13.8.2021 > čtenář> ano
<reagovat 
 Čtenář - 13.8.2021 > B.Sykora> děkuji
<reagovat 
Sallybill (Občasný) - 13.8.2021 > Srdce básnící se pere s prostředky však potenciál je přítomen.
<reagovat 
Joneli (Občasný) - 18.8.2021 >
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Zeanddrich E. (Stálý) - 19.8.2021 >
Něco v tom je, ale je to ..dosti ředěné

((...)).


Body: 4
<reagovat 
Megaira (Občasný) - 22.8.2021 > zajímavě napsané!
Body: 5
<reagovat 
Mister NS. (Občasný) - 17.1.2023 >
Body: 4
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je osm + pět ? 

  
  Napsat autorovi (Pravidelný)  
 
 
1 (2) 3 4
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter