|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Zepředu se blíží vzad sluncem pohladí
pohledem za ruku ukáže přivádí
pojednou pohlédne vzhůru až k vrcholu
vidí básník sebe v hloubi krás dolu.
Na trůn svůj usedá samotou obklopen
zamíří pohledy lidem až do oken
před prahem zůstane tiše jak myška stát
druhého kéž by měl člověka člověk rád.
Tajem důl vyzdoben závoji radostí
dýchnutím jich zámky básník náš otvírá
pohledem každému něžně se ho zhostí
mrknutím kouzelným radosti otvírá.
Při dolu v pokleku chaloupky malinké
on dává rodinám v obydlích skrčených
života živbytí malé a malinké
z hloubi proudí život v podobách skrčených.
Kráčí ve sny vnořen rozťat fantazií
půl jedna otvírá dolu širé světy
druhá zas nastaví duši svoje rety
tyto světy zdá se splývají a míjí.
|
|
|
