|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Překážím ti přenádherná
v cestu dál přeložím nitě
ty se do nich zamotáváš
pohledem rozmotám si tě.
V náruči se smotáš znovu
poté sklouzneš mimo dolů
jednu nitku schováš příští
duše má se o ni tříští.
Duše má se o ni vzplála
plamenem výš obnovuje
ty mě zkouzlíš k bodu mrazu
duši mrazem přiostřuješ.
Koloběh je tento zrádný
nitě pády i plameny
ročnímu on nepodobný
duše jiskry nalomeny.
Vyskočím já jako skřítek
z kopce rychle se svaluji
minulost z seb' odbaluji
budoucnost čeká jak kvítek.
|
|
|
