|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
~ VYMAHAČ DUŠÍ ~
O půlnoci kdosi přišel,
nejdřív začal s prosíkem,
už jsem viděl oči příšer,
zavdám si s tím smilníkem...
„Kolikrát v pangejtu ležels,
omlouval sis ostudu,
knajpa vchodem do manéže;
spílals svému osudu...“
~
Že prý dává, co kdo hledá,
měsíc štěstí zažije,
ale pozor - třikrát běda,
nerovná to partie!
„Slušný“ zradu nevymyslí,
měsíc navíc - mrtvých sen,
pokud neklamou mě smysly,
já už dávno mrtvý jsem...
~
Za pár dní to vzalo obrat;
že prý jsem ho podvedl,
že si nemám na co skuhrat,
zkoumavě mě prohlédl!
Co prý jsem to za šizuňka,
úpis krví někde mám,
zaskočen jsem jenom kuňkal;
duši dvakrát neprodám!
~
Oponuji: „Bonviváne,
co to poudáš za blábol,
botky smůlou prošlapané...
každý den zapíjím bol!“
„Tebe smysly dávno klamou;
sám sobě býváš na obtíž,
snad nikde za pekelnou branou
většího blázna není již!“
„Kdo postavil tě proti Bohu;
před kulkou nikdy neuhneš,
i já se před osudem ohnu,
pověz mi, chlape, co ty chceš?“
~
„Ach, příšerko má, je mi líto,
doufal jsem, že ty to víš...
Ve vráskách čela marno skryto,
proč je to tak... Co odpovíš?“
Kdepak jsou všichni ti svatí,
proč dobro dobrem neoplatí,
proč v samotě Bůh zapomene
na city muže rozpolcené...
~
„Ze Země mám si odnést duši,
v reglementu psáno tak,
pošťáku soudit nepřísluší,
na to slabý je můj zrak.“
„Možná žes zažil blaženosti;
za ni jsi musel zaplatit,
možná že čelíš pýchy zlosti;
podlehl jsi té závrati...“
~
„Co mohu přinést svému pánu,
co o tobě mu sdělit mám,
snad rozervanou duši dám mu?
To neudělám šedinám!“
„Ty asi nejsi špatný člověk;
přec roztodivný ty jsi pán,
za podvod svůj však nečekej vděk,
za trest tě Zemi ponechám!“
~
Jsa vymahačem duší zrazen;
pro mě Bůh s Ďáblem jedno jsou.
Bez naděje - pro všechny blázen;
ode zdi ke zdi bloudím „tmou“...
|
|
|
