Pod nátlakem pohledů boří se přední stěna
Papír se lekl a tužka prolomila tuhu a žádá polštářkovou náplast
Ani nestíhám sledovat boj -
mám teprve rozestavěné oči!
Z hlavy vypadla mi volnost
betonové ruce nezachytily ani její stopy!
Spočítala jsem zrnka kávy a možná právě proto usínám.
Zapomněla jsem nahlédnout pro budoucnost.
Mléko ukrylo pravdu a víno do hrnku lít nechci.
Vrstva prachu je dobrá možná k malování
Neumím a hlavně chybí rám!
Připadám si jako napnuté plátno -
- právě teď - do obrazu viditelně vložena
na tisíc způsobů zapsaná melodie.
Čekám, až se mi začnou budovat rty.
|