|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
závidí i dvěma buzerantum, kteří jdou pod jeho oknem přes ulici když kape andělům z penisů, jsou všichni básníci teplí kolísavý tón deště přerušuje rachot popelářskýho auta stříhá si nehty „Přestávám ji mít rád“ opakuje, aniž by tuhle skutečnost dokázal rozumově vysvětlit pochopit potvrdit kousíčky rohoviny padají mezi hnijící ohryzek a torza hudebních textů není si jistý koš se plní nehty, posléze i kousky masa a kůže buzeranti pod oknem se líbají, lampy svítí až rasisticky rovnoměrně a déšť mu mlží obraz „Podělanej déšť !“ oživuje si slovník koš se plní prsty pípl mobil MLHA HOUSTNE, LOD NA POBREZI ODPLOUVA, CITIM KAPKY SLANY VODY...MILUJU TE.. usmívá se z ulice je slyšet, jak se buzeranti začínají hádat . nevadí sype obsah koše po podlaze pokoje, v hlavě si něžně rozkresluje zprávu plnou motýlů, deště, recyklovatelného smetí, broskvových lamp, pohádkových kaluží a když se vrací k mobilu, zjišťuje, že si rozstříhal obě ruce
|
|
|