Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
	Vnitřní já Autor: Gekon (Občasný) - publikováno 27.7.2003 (00:04:09)

Nezhojené rány mokvají nenávistí hluboko uvnitř mě se něco probouzí úkryt v temnotě před spalujícím světlem a z lásky zbyly jen špinavé cáry   blesky co křižují prostor za víčky nemizí s probuzením a já toužím pozvednout talisman smrti ke svému hrdlu   nesvatý rituál mění kapičky čaje v krúpěje nasládlé krve a očekávaný úsvit se nikdy nedostaví noc ve svém plášti svíjí se smíchy   prasklinky v přehradě co zadržuje hněv se množí rychlej a rychlej a svět se utopí v řece temné zášti

Poznámky k tomuto příspěvku

blondýna (Občasný) - 27.7.2003 > tam je tolik velkolepých slov pohromadě, až mě to ruší <reagovat

Naty (Občasný,Redaktor) - 27.7.2003 > Pravda, trochu monumentálně, ale výmluvně popsaný pocit, přesto se s ním nedokážu ztotožnit. Jakobych se ocitla v jiném světě. Zaujalo mě pozvednout talisman smrti a nesvatý rituál s kapičkami čaje. <reagovat

afro (Občasný) - 27.7.2003 > ... trochu moc hororové :-) ... líbí se mi "blesky co křižují prostor za víčky, nezmizí s probuzením" Nepůsobí na mě příliš dobře, pokud verše začínají "a". (já se toho taky často nevyvaruju :-)) <reagovat

probably (Občasný) - 27.7.2003 > snad moc velká kumulace obrazností. Ale jsou tam zajímavé myšlenky <reagovat

Kelly (Občasný) - 29.7.2003 > souhlasím s kolegy přede mnou <reagovat

m.ilk (Občasný) - 20.10.2003 > na mě je to dost desperate....místama je to trošku patos.. Body: 2 <reagovat

g morr (Občasný) - 23.10.2003 > uch... řeka temných paštik... <reagovat

Zrušit obrázky    Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku <jméno   e-mail> Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je pět + sedm ?