Ta chvilka mě nutí přemýšlet
Jak dlouho na to jiný čeká
Pár měsíců či tisíc let
Ten pocit mě stále ve mně tlačí
Už vím,
že slova nepostačí
že teď už jsem velká
No jo,první láska,
řeknou si možná kritici krutí
Jenže i třeba za sto let
Bude to sladké vzpomenutí
Na lásku v bouři přepadlou
na nevinnost,co odnesl ji déšť
na touho čekáním vyprahlou
na malinkatou lež
Teď čekám v dlouhém parném létě
co bude s námi
zda láska stále kvete
A vášen rozproudí ti v tepně
chtíč jako tenkrát
v bouři,ve tmě
i když nám všichni brání
|