TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Neděle 1.12. Iva

Všechny rubriky

Mystika, filosofie

> Mystika, filosofie

>		Filosofie

> Náboženství

> Duševno, mystika

> Literatura, odkazy

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Kartografové provokatéři
Autor: j'en ai marre (Občasný) - smazáno

Poznámky k tomuto příspěvku

Kelly (Občasný) - 1.8.2003 > Jak tě tak čtu, vlastně říkáme oba to samé, i když ty tam asi jdeš směrem od objektivity a já od subjektivity Jasně, celé jsem to myslela hlavně tak, že pokud ti předložím nějaké své umělecké vidění světa, nepokládám se za kompetentní k tomu, abych ti ho vnucovala jako pravdivé. Ty sám si můžeš najít nějaké styčné body, popřípadě si to ode mě můžeš nechat vysvětlit, možná pochopíš, možná řekneš - jo, tak to vidím taky - a pak přijde třeba hubert a řekne, že jsou to kecy a mlácení prázdné slámy... A teď kdo má pravdu??? Asi má každý svou... made in Kellyland		Body: 5

		<reagovat

	j'en ai marre (Občasný) - 1.8.2003 > Kelly> No jasně, ale stejně, kdy už to nevydržíš a "odsoudíš" dílo jako nepravdu, omyl, lež, zkreslení?

		<reagovat

Naty (Občasný,Redaktor) - 2.8.2003 > "Pravda je prostě to, na čem jsme se dohodli (ve skutečnost neustále vyjednáváme!), že tomu budeme tak říkat. Je to dohoda mezi (inter) subjekty a jako taková je závislá (vztahuje se, je relativní) právě k tomu, kdo jsou ti, kteří vyjednávají. Krátce řečeno, relativita znamená, že pravda se vyrábí podle dohodnutých pravidel a nikoliv hledá. Je to výrobek a vypadá podle toho, kdo a jak ho vyráběl." Tak pod tohleto se podepisuji. Právě tak se mi líbí to přirovnání lidského mozku k mapě. I když s menšími výhradami. Opatrně, se zájmem, a s notnou dávkou fantazie, si buduju teorii o jakémsi všeobecném povědomí lidstva. Jakože už v genech máme uloženy veškéré vědomosti, poznatky a pocity nejen lidstva, ale i vesmíru. Ty cestičky nezarůstají, jsou tam pořád, jenom, pokud vůbec máme zájem, nám "něco" buď dovolí, nebo nedovolí tam vstoupit. Postupně je odkrývat. Jako kdybys byl v budově plné místností těch nejrůznějších velikostí, různě propojených, kde prostory a dimenze se pohybují v řádech od - do + nekonečno, s dveřmi a stěnami různého stupně průchodnosti. Někdo se pohybuje jen po těch nezamčených (nač se namáhat), někdo sebou tahá svazek klíčů, a někdo prostě prochází zdí. Některou snadno, některou ztuha a některou vůbec. Nebo jako počítačová hra. Dokud nesplníš podmínky jedné úrovně, nedostaneš se do další. Ale nechtěla jsem tu vlastně vykládat svoji bláznivou teorii o lidském mozku. Jen jsem se do toho zapletla, jak jsem chtěla zdůraznit, že na všechno se dá nahlížet téměř nekonečnou řadou způsobů. Původně jsem vlastně jen chtěla odpovědět na tvoji otázku pro Kelly. Ať už něčí dílo pochválím, nebo odsoudím, vžycky se snažím připojit tu kouzelnou větu: Podle mého názoru. Nebo alespoň volit takovou formulaci, aby to z ní bylo patrné. Protože pravda je opravdu dohoda, závislá na subjektech, skupinách, prostředí, úrovni vzdělání, schopnostech empatie a v neposlední řadě na TOLERANCI.		Body: 5

		<reagovat

Kelly (Občasný) - 2.8.2003 > Ne, takhle to nedělám, neřekla bych o něčem, že to je lživé, nepravdivé... maximálně že to je blbě napsané, ani trochu se mi to nelíbí, neoslovuje mě to, je to slátanina a jinak viz Naty - to všechno podle mého názoru

		<reagovat

Thomas Hudson (Občasný) - 17.8.2003 > Připadá mi ale, že subjektivní pravda nevede jednoznačně k rezignaci. Subjektivní pravda může snad vést i k "dohodě" (zjištění, že má ta většinová společnost stejný názor, takže se nic dohadovat nemusí) Stejně tak si myslím, že by mohla existovat i objektivita, i když opět v malinké, zanedbatelné míře. Vysvětlím na fyzikálních poučkách : ty se dělají, protože jak jsi řekl, podle nich jde popsat svět. V mnoha příkladech ty poučky ale absolutní pravdu nemají, protože situace jimi popisované jsou složitější, než je postihuje poučka. Nebo prostě, kdybychom chtěli situaci popisovat v její složitosti, tak bychom se nikdy nedopočítali. Ale nikdo neříká, že neexistují situace, kdy jsou podmínky zjednodušených pouček splněny, takový případ nastat může. Většinou v podmínkách nám naprosto zbytečných - velmi malé rozměry atp., ale tyto situace existují. Vše okolo mi už připadá jako tvá "relativnost"...tj : podle nepřesných, nedokonalých pouček se počítá, protože odchylky ve výsledcích s reálnou situací a předepsanými podmínkami jsou snesitelné. Takže proč zatracovat oba extrémní póly, i když jsou minimální? Protože výsledek se započítáním pouze středního většinového proudu má zanedbatelnou odchylku? Jinak se mi tohle líbilo, až na tvé absolutní výroky ve smyslu, "kdo si tohle nemyslí musí být blázen".		Body: 5

		<reagovat

	j'en ai marre (Občasný) - 17.9.2003 > Thomas Hudson> Ahoj, nějak jsem tuhle reakci přehlídl. Ad: Subjektivní pravda může snad vést i k "dohodě" - jistě, ale aby mohla být dohoda dosažena, musí mezi (inter) subjekty dojít ke komunikaci. A jsme u intersubjektivity, což není nic jiného než vyjednávání držitelů subjektivních pravd. Nějak jsem nepochopil ten příklad. A nevím, na jaké mé "absolutní výroky" narážíš. Nepamatuji si ani, že bych z lidí "dělal blázny". Subjektivní pravda je nezodpovědná v tom, že často rezignuje na veřejné záležitosti, vyhýbá se politice - ve smyslu komunikace o věceh veřejných. Klasickou ukázkou je staré dobré /nejen/ totemácké "---ale je to jen můj názor". Už jsem to slyšel mockrát a vím, co ta věta znamená. Znamená: basta! O tomhle se nebudeme bavit. A to je rezignace.

		<reagovat

	Kelly (Občasný) - 18.9.2003 > Bobr> "---ale je to jen můj názor" znamená "O tomhle se můžeme bavit, ale já nemám glejt na neomylnost. Můžu tě zkusit přesvědčit, můžeš zkusit přesvědčit ty mě, ale nebudu ti svou pravdu vnucovat jako jedinou možnou, bejbeeeeeeee" je tohle rezignace???

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je osm + devět ?

Napsat autorovi (Občasný)

Addictive Zone Orbital Defender Game