Jak se tu tak přehrabuji v černobílé rodinné minulosti, vzpomínky se vynořují spolu s obrázky, ač jsem měl dojem, že už v té mé kebulce ani nejsou. Mám tu nostalgii starých fotek rád. Ne že bych brečel jako krokodýl pokaždé, když se vidím o pěkných pár let mladší, ale znáte to - ta doba měla neopakovatelnou vůni dětství. Všechno bylo jaksi snazší, bestarostnější, lidi k sobě měli tak nějak o pořádný kus blíž, alespoň coby dítě jsem to tak vnímal.
Pak člověk povyroste, dospěje, páprdovatí, tak není divu, že pohled na idylickou dovolenou se známými u Velkého Dářka někdy před x-x-x lety, jednoho donutí ke vzpomínkám a úsměvům. Týká se to samozřejmě převážně osob na tom kterém snímku vypodobněných, ale přeneseně, onou atmosférou dávno minulého, to snad pošimrá i vaše vzpomínky. Proto to :o)