Fackami zoufalství
Mlátím do duší
Zlých snů a vlastně
Nevím jestli ještě
Spím realita se
Dávno vpila do
Přesyceného jsoucna
Touhou po pláči
Mi praská hlava
Chci brečet mlátit
Kolem sebe ač bez
Provazů jsem zcela
Spoutaná nemůžu
Se hnout a oči pálí
V zoufalství zvedám
Telefon a nemám
Nejmenší chuť
Bavit se s rozjásaným
Záznamníkem co přeje
Pěkný den
Snad po tísící zasouvám
Hlavu pod polštář a
Obelháván se slovy
Bude líp dávno jim
Sama nevěřím a zase jde
Jen o to přežít jeden špatný den
(Dvacátý pátý v pořadí)
:-((((((
jo jo, sem tam se ten den úplně nepovede, a další taky ne, a další taky ne...
ach jo... :o)