|
|
|
| |
Prožíváme story
Jel jsem nedávno v Brně tramvají z ulice České na Hlavní nádraží. Když jsem se usadil, padla mi do oka jedna super bomba, prostě „cat“ k nakousnutí. Říkám si, ta je OK. Připadala mně jako ideál z bestselleru a já se pomalu zasnil do představ. Na chvíli jsem se stal, ani jsem se nemusel přemáhat, elegantním, bohatým mužem, který jen tak z plezíru, zachraňuje krásné ženy a zbytek světa. Samozřejmě těch dívek musí zachraňovat víc, aby s nimi mohl rejdit v hlavním vysílacím „timu“. Tenhle bezpečný, ale jinak absolut free sex se dělá jen a jen pro měření people metrů. Moje story se vyvíjelo dobře, dokud se mě v „action“ realitě neobjevil kontrolor šalinkaret. Je Vám určitě jasné, že lístek jsem si zakoupil, ale bohužel „krásná neznámá“, říkám jí „pretty woman“, lístek ne a ne najít. Řekl jsem si, že teď nastala pravá chvíle zachraňovat. Přichází čas sladkých odměn, znělo mi hlavou a už jsem slyšel sladké: „I love you“. Nabídl jsem jako gentleman svoji jízdenku a madam trochu v rozpacích, ji přijala. Kontrolor přešel ke mně a naúčtoval mi pokutu. Několikrát jsem si nechal, silně nahlas, zopakovat výši úhrady a už nezbývalo než čekat na božský happy end. Smutné je, že slečna na moje, stále intenzivnější, tokání nereagovala. Zkoušel jsem to různě, jako mluvit s ní o nejnovějším hitu na HBO nebo o top10 songs rádia Country music. Nic nezabíralo, pro jistotu jsem oprášil trik s hodnotou zaplacené pokuty, ale dívka na mě nebrala. Z toho free sexu, co jsem si plánoval hned na začátku, mi zbyli jenom vyhlídky na nudný „self service“.
Chtěl jsem jí ještě pozvat na nákupy do shoppingparku a už jsem vytahoval svoje creditcardy, ale zeleně blikající nápis „open“ mi to pokazil. Slečinka si to hrnula ven z šaliny a mě nezbylo než zapomenout. Prvně jsem seděl celý zklamaný, ale pak jsem pocítil sílu k poslední „chance“. Pravda, dveře se za mnou zaklapli, jak za lidmi co nakupují dovolené v „last minute“, ale stihl jsem to. Běžel jsem za ní jako namydlený. Byl jsem plný elánu a kontrolka
u energie hlásila „full“ a systém byl „ready“. Byl jsem jako „air force one“, jedinečně rychlý a skvělý. Doběhl jsem ji za okamžik a poprosil, jestli by se mnou nešla do kina na film s největší filmovou „star“ Hollywoodu. Zase mě odmítla. Organismus přestával být „ready“ a hlásil operační error. Pro jistotu, že ji nebudu otravovat, i když jsem do ní vrazil tři stovky, mě jemným, a po tictacu „fresh“, hláskem řekla: „Sorry baby“. Je to těžká ironie osudu, protože to baby jsem si s ní plánoval. Zároveň s krásnou artikulací pečlivě stiskla spray a já dostal dávku slzného plynu do „zaláskovaných“ očí. Slečinka si decentně povytáhla lehké body, urovnala zvlněné mini, které byly nesporně in a odplula hýřit od nočního city. Já chudák ležel na dlažbě jako homeless. Cítil jsem se tehdy pod psa, čeština má pro tento stav krásný výraz, byl jsem K.O.
|
|
|