Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 22.11.
Cecílie
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

 
Anděl
Autor: Black (Občasný) - publikováno 8.11.2000 (21:35:17), v časopise 10.11.2000

Byla půlnoc. Začal pátek třináctého. Usla jsem.
„Kde to jsem?“
„Na procházce.“
„Na procházce?“
„Ano. Uvidíš, že se ti to bude líbit.“
„Kam to jdeme?“
„Do zahrady snů a splněných přání.“
„A co tam je?“
„Uvidíš.“
Šli jsme temnou chodbou a pak jsem to uviděla. Nádherný růžový sad. Ptáci poletovali vysoko. Šíleně vysoko. Ale najednou se jeden snesl a usedl k růži. Pak za ním přiletěl další. Stavěli hnízdo. Opodál byl keř černých růží. Na ní byli havrani. Černí, zpustošení havrani.
„Co tu dělají havrani?“
„To jsou zapomenuté sny. Sny, na které si už nikdo nevzpomene. Jsou pro vás lidi příliš jednoduché. Třeba ten největší havran. Létal jako všichni ti nádherní ptáci. Pak si sedl na tento keř a stal se z něj černý pták. Přestalo se věřit v čistou lásku.“
„Ale vždyť hodně lidí miluje.“
„Ano, ale je více lásky vynucené a lásky za peníze. Občas se tomu havranovi zbarví křidýlka pestrými barvami, ale to jen na chvíli.“
„Ale jak to?“
„Lidé si jen málokdy vzpomenou na lásku. Myslím lidi starší. Mladiství poznávají, co je to láska. Avšak ti starší….“
„A co ti barevní?“
„To jsou sny, které lidé mají. Vidíš, teď se jeden snesl na růžový keř. To se splnil jeden sen. Když za ním přiletí i druhý, znamená to, že lid bude šťasten. Když však bude sám, tak to bylo sobecké přání. Je spokojen s výsledkem, ale zůstane sám. Podívej, právě jeden padá k zemi. To ztratil naději. I pro tebe už několik ptáčků spadlo.“
„Takže když já už nevěřím, uhynou. Ale proč se nezmění v havrana?“
„Protože v havrany se občas věří. Havrani jsou zapomenutí. Kdežto na mrtvé ptáky se vzpomíná neustále.“
„Je mi jich líto.“
„V tom případě musíš zabránit tomu, aby se to opakovalo. Každý jednou navštíví tuto zahradu. Ale jen málokdo se z ní poučí. Běž domů a nikdy už nikdy nezapomínej na sny a hlavně v ně věř. Pokud nevěříš, je vše ztracené.“
A najednou byl pryč. I zahrada se rozplynula. Nezbylo mi nic. Jen pírko páva mi zůstalo v ruce.



Poznámky k tomuto příspěvku
Herwis (Občasný) - 10.11.2000 > OK, beru si z toho ponaučení, nevidím ráda mrtvé ptáčky.
Body: 5
<reagovat 
duha () - 11.11.2000 > Hezké podobenství, které domyšleno nese v sobě zdánlivý vnitřní rozpor, totiž že na ty sobecké sny zapomínat je třeba a tudíž je třeba občas zabíjet ptáčky.
Pokud to člověk nepochopí, nikdy nedospěje a pokud se o tom, které ptáčky zabít nebude radit se svým svědomím (což však vyžaduje čas, a mnoho lidí tvrdí, že ho nemá a navíc to někdy bolí), pokud se z toho stane zvyk, tak si od té zahrady odřízl cestu.
Dík za inspiraci.
Body: 5
<reagovat 
Čtenář - 16.11.2000 > Velmi pekne a domzslene.Rekla bzch inspirativni ponauceni o snech!
Body: 5
<reagovat 
HACKMAN (Občasný) - 19.11.2000 > Velmi dobře napsané, svižně a lehce se to čte. Výrazy, které používáš k vyjádření hlavní myšlenky odpovídají tvému věku. Pro mě je tam příliš abstraktních slov, pod kterými si mohu představit různé stavy. Např. láska. Jaká láska. K člověku, k přírodě, je to zamilovaná láska, mateřská. Ty to chápeš jako vše objímající láska. Dobře, ale jak si mám vysvětlit :
„Lidé si jen málokdy vzpomenou na lásku. Myslím lidi starší. Mladiství poznávají, co je to láska. Avšak ti starší….“
Vím, že jdu příliš do detailů. To je ale jeden pohled. Ten druhý, který jsi asi měla na mysli je ten, který používáš, v obecném slova smyslu a podstata je ukryta mezi řádky. Povídka jako výzva k zamyšlení k pravdě a lásce, která je jednobarevná. Černá jako havran nebo růžová (přijatelnější by byla bílá, barva nevinnosti..) Máš velmi trefné postřehy a i dialogy nejsou špatné. Možná že než do snu by bylo lepší napsat hlavní téma ze života. Sen, je bohužel příliš ohrané téma, ale jednoduché. Ale oceňuji velmi, že je to o něčem a ve své krátkosti jsi to docela vystihla.
To co jsem napsal není kritika, jen moje postřehy. Napiš mi co tě vedlo k napsání této povídky a kam jsi ty směřovala. Díky.

Body: 5
<reagovat 
Pavel Šavel (Občasný) - 4.12.2000 >
Body: 3
<reagovat 
Vea (Občasný) - 18.1.2001 >
Body: 5
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je čtyři + dvě ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter