Okolo Třeboně koně se napásli už,
pastevec ze žalu opil se, popadl nůž;
milá ho nechtěla
a to se nedělá
z bodnejch ran krvácí teď;
jí čeká hnědá zem
jeho zas vězeňská šeď.
Náchodskej zámeček vršku je kulatýho,
pod ním na náměstí děje se něco zlýho:
chlapík tam na zem pad,
neměl ho nikdo rád,
no prostě těžká schíza;
hrst prášků spolykal,
marná je dialýza.
Tak každej vraždí si, morduje jak jen umí,
svědomí předstírá, že tomu nerozumí;
skončila nevinnost,
vztek v zubech drtí kost,
výčitky nezloměj vaz;
sám autor zbaběle
zezadu zabíjí čas.
|