|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Tvou tvář si skládám ze střípků paprsků odražených od zrcadla nemám ted sílu vládnout svým slovům cítím se stejně jak uvadlá růže s nahými trny pod silným žárem tuláka co nikdy nedotkl se země dokáže léčit stejně jak verše a já žádám lék na místo trestu.
Jak jedle se bráním větru čekám na krátký vzkaz křehkých zábradlí slov rozdírající mé dlaně pouty stálých životních zkoušek mé větve ověnčené sněhem slz proplakaných k zemi a v poledním horku nepřijde polibek od anděla.
|
|
|