|
|
|
Třicátá, opět dokonalá meditační operace Autor: romann (Občasný) - publikováno 14.11.2000 (09:56:57), v časopise 14.11.2000
|
| |
Týden před třicátou meditací jsem se pokoušel vizualizací odstranit blánu oddělující božský svět, ale vždy znovu zarůstala. Sám jsem ji nevědomě vytvářel. Podařilo se mi ji alespoň odsunout, aby pronikalo více Světla. Objevila se bolest hlavy a silná únava, ale v noční meditaci neočekávaně přišly vrcholně ezoterické informace, zlepšilo se vnímání a vědomí se rozšířilo asi o desetinu dimenze. Mám být náročnější na čistotu.
Před meditací jsem měl strach co bude, jaké procesy mi neznámé božské připraví. Strach z neznámého, z dokonalého, Jiného. Přitom jsem si uvědomoval, že žena musí ve službě nemocným také čelit novému, nečekanému. Bolelo mě, že je to hloupý strach, jaký jsem zbabělec. Bál jsem se odevzdanosti. Směšné, je třeba pohlédnout vzhůru. Tam je jiný, kvalitnější svět.
Pak to začalo: Během dne nemám strach z Tvých zásahů, ale před meditací se bojím Tvé Síly. Jdu na to jak k zubaři. „Je možná celá řada meditací. Kdo má z Náhlosti Boha strach, může začít rozhovorem, pak prokládaný Tichem Působení. Vše jen proto, aby ses přestal bát meditace, Mne.“
Také si všímám, jak mě na začátku meditace hloupne vědomí a toho se také bojím, stejně tak jako... a teď mi to vypadlo z hlavy... Vědomí zhlouplo a začalo probleskovat Horní. Také mi poslali cosi o vztahu k mezidimenzionálním problémům. Asi o tom, že ... je tam něco divného, docela mě to rozrušilo. Asi současné uvědomování si věcí několika dimenzemi současně a vzájemé pnutí mezi těmito názory. Každá to vidí jinak. Cítím, že spodní je zase strašně hloupé a bojí se.
Já chci pomalý a plynulý postup, kde mám svou inteligenci, ale ta nebyla, vše ve mě bylo jiné! Tohle jsem si v dřívějších meditacích tak silně neuvědomoval. Jak je to tedy s tím současným si uvědomováním? Jako bysme kvůli tomu byli raději v egu. Tam je jen jeden hlavní názor. Tady se spodní leká horního, teď to cítím silně. Šokuje ho to a to je bolest světa. Zase jsem si nic neuvědomoval. Hlava byla prázdná a tupá. To mi vědomí zabral spodek? Událost a její současné uvědomování několika částmi vědomí. Proto jsem se bál meditace. Tři pohledy - spodní, střední a Horní se ve mě střídaly a prolínaly. Mají zvláštní vztahy, to jsem poznal už v některé z prvních meditací, ale vždy zapomínal. Co s tím, že spodek bolí, protože je dole? Musí ego být, jinak je ve vědomí přepojování, tlaky a to bolí všechny? Co ale s tím? Spodní to zase nepochopí, střední středně a Horní jen máchne rukou. „Rozhýbat spodek a to bolí. I když to bolí, to je život, jinak to nejde.“ Má si to uvědomit. takže meditace je správně? Je, vždy se hodně udělá. Snažit se myslet v meditaci? To je spíše terapie a to bolí. Takový je život, tak či tak stejně působí. Chvílemi se mi jakoby zablokovávala mysl, zhloupla a já ji měl zase roztahovat a to je život.
Měl jsem vize: Co bys nám Bože řekl, tázali se diskutující. „Co bych říkal, Já tvořím váš svět, to jsou Má slova, v těch je Vše.“
Viděl jsem Boha jako ptáka, věčně letícího z Nekonečna do Nekonečna, pozorujícího děje dole a zasahujícího do nich. „Často to trochu bolí i ta srážka s iluzí, že Bůh jinak. Tak se nešokuj a nestrhávej. Vpluj do děje, uvolni se, neblokuj, nech plynout. To je odevzdání se.“
„Bůh je věčně zamyslen Sám v Sobě. Přijmi to.“ Nechtělo se mi, raději bych si medil na mráčku v nebíčku.
Pod proudem světla božské energie se protahuje film z proudů archetypů a vzniká obraz života jež prožíváme.
Opět jsem opět po řadě přesvědčoval jednu nezralou a omezenou osobnost ve mě po druhé, že představy o vyvanutí do věčného klidu nirvány jsou nezralé iluze zakrývající odpor ke změně. Život je daleko dramatičtější. Božské je posunutím lidského výš. Nacvičovala se souhra tří dimenzí (emoce, myšlení a intuice) ve vědomí a harmonizovaly se jejich vztahy aby nedocházelo ke stresům. Mám tak vplynout do Života. Je přirozené, že mají různé názory a jejich porovnání spodní bolí. Meditace mi podstatně zvýšila vnímavost. Rozšířila vědomí nahoru i dolů, ale rozvířila jej. Opět se únavou obnažil spodek a zapojil se do úkolů života. Vznikly problémy s křečí, když se nezralé spodní podporované Horním snažilo vše zvládnout.
|
|
|