SMRT KAMENE

Jak asi umře kámen

A jak se znovu narodí

Kdo mu zatlačí oči

Kdo zašeptá ámen za svěcenou vodou

Za kapičkou vody ulpělé po žehnání

Na křehkém stéble samotného čela

I tváva umírá a viděl jsem to už mockrát

A sám někdy odlil jsem jí hřeby

Sám někdy krvácející v dlaních

Jako ten kámen, o který jsem se zranil

Nebyl tak tvrdý, jak pevně jsem si věřil

Docela tiše schoulil se mi do dlaně

Někdo šeptal ámen

A kapička krve ulpělá po křižování

Tiše se chvěla

Za zbylé