Řeka se kradla po kamenech

jako by to, co odnesla

nechtěla přiznat

tiše si šeptajíc

prosby o odpuštění.

U nohou se mi vylila

jak malé dítě

které se zatím učí

významu slova čistota.

A zatímco našla

po kameních

po srázech

po vůních

svůj výraz

tak moje vnučka

s výrazem dámy

z velkého světa

si čurá

po nahých

nožičkách.

A řeka se zase odkradla

Že není už co zapírat.

Tobě, ženská, už jsem

všechno vzala

tobě, ženská

jsem všechno rozdala.