|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Bříška prstů se toulají chodníky pokosených řas hladíc růži co stojí jak socha v polibcích slunce. Já šeptám tvé jméno každému listu zvlášt a kapka uvnitř vznítí oči dávno vyhaslé.
Klenutá brána s malými prasklinkami na zdech vydává svědectví o tepotu srdce neutopeného v červeném víně. Já šeptám tvé jméno každé prasklince zvlášt otevřené klenby vlhnou přívalem šumivých slin.
Stříbrný noční jezdec zanecháva stopy svých kopyt střeží své stádo převlečených podob světic. Já šeptám tvé jméno všem těm hvězdám at probudí tvé oči ze spánku ráno je ten pravý čas aby polknuly doušek světla.
|
|
|