|
|
|
|
.......... (Občasný) - 24.10.2003 > dělím se s andělem o víno ráda, protože se pak dozvím moc zajímavé věci:)
krásná báseň!
zaujal mě srp - já ten symbol použila v jedné ze svých posledních básní jako dvojsečný symbol jednak zbraně jednak nástroje potřebného k dosažení jídla - objevil se mi jednou v imaginaci právě s těmito dvěma významy, a tady význam zcela jiný ... zajímavé:)
| Body: 5 Doporučil
| | <reagovat |
|
| ouvej (Občasný) - 24.10.2003 > vever> No, ony některé z tvých posledních věcí jsou inspirující, velice, velice. Někdy provokativně - že jim nerozumím, a přesto se mršky nehtíky drží klopy mého kabátu, a tak si je odnesu domů, tam s nimi bůhvícodělám, vykoupu je, ostříhám nehty, opiju je, dám jim do misky žrádla, a pak je považuji za svoje - a to je logický, přece, a tak si je využiju, zneužiju, použiju, zasadím, posekám, sklidím.
Tý jo, mi to dnes kecá. :-)
| | | <reagovat |
|
| .......... (Občasný) - 24.10.2003 > ouvej> hmmm... ano ... tak ... napadlo mě to ... ale nechtěla jsem to zas tak povorat jako v těch dvou osobních dopisech ...
ten dvojný význam tady zůstal zachován ve Tvém pojetí ... ano, je to pro mě velmi zajímavé ... díky, ouvej
| | | <reagovat |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pescatore (Občasný) - 24.10.2003 > Obětiny andělům... moc fajn (teda nevím, snad kromě toho pasivního kuřáctví).
Co se vína týče, lakomec nejsem, neb ho mám dosti pro sebe ba i když přijdou hosti...
Přemejšlím, proč jsou andělé mužského vyznání...proč se málo píše o andělkách (strážnicích)...
| Body: 5
| | <reagovat |
|
| ouvej (Občasný) - 24.10.2003 > Pescatore> No jo, když my notabene jsme měli nad postelí jako děti barvotiskový obrázek, jak nádherné dítě jde po lávce přes potok, a nad ním se sklání anděl s ŽENSKOU tváří.
Jsi mi to připomněl.
| | | <reagovat |
|
|
|
|
|
|
HáDé! (Občasný) - 24.10.2003 > Tahle je taková fajn uvolněná! A závěr ďábelský! Na andělíčky ale nedám dopustit!
Zprostředkovávají komunikaci mezi Nebem a Zemí, jak je známo! :-) Tím pádem podnětné téma! :-)
| Body: 5
| | <reagovat |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| ouvej (Občasný) - 24.10.2003 > > Ach, milá moje, čtu básně povětšinou bez ohledu na autora. Čtu slova, čtu melodii. Mnohdy dodatečně koukám, čí báseň mě oslovila. Všechno je mnohem jednodušší, než se mnohému zdá.
Kdo tady a taky onde a bůhví jestli ne leckde popisuje imrvére anděla tu takového, tu makového? Čitatel - potud inspirace Čitatelem. Proto na něj myslela autorka pošetilá, když toto psala.
A pak - je melodie, nádech, stesk, síla, nálada, slovo, které se zableskne, a já jak straka shánlivá to ukradnu a odnesu do pelíšku, odtud inspirace tebou.
A pak ještě cestou domů stoupnu do louže, a na vernisáži fotek kamaráda si přátelsky povykládám a dostanu od něj pusu, a pejsek si líže genitálie a pak chce olíznout můj obličej, čuně jedno, courám s ním městem po osmé hodině večer, protože dřív se domů nedostanu, a okna svítí, a moje lípa opadává, soustavně, pořád - a takto inspirace jiná, odjinud.
Nevím, co hledáš, duše moje. Tak málo k nalezení.
| | | <reagovat |
|