Trní v oku nepálí,

když zapijem touhu mlíkem,

máme osm hodin ráno nebo večer?

V peci buchta peče se,

na zápraží kočka líná volá do nebes a mňaučí....

Vedle hody lukulské, že

JEDEN....JEDNA

spojili svůj osud,

koutky očí zamžené,

jak kdyby lidé nevěděli jak všechno

končilo to dosud.

Žádná svatba, žádné vyznání,

zvony ještě stále , hlučně , neodbytně vyzvání....

na počest.....že zase jednou přemohla nás naivita.

Talíř rozbitý,

nevěsta a smích,

číšník lenivý,

a vůně omáčky -svíčkové,

babičky povídají si, že "těm dvěma, to ale dnes sluší"....           

A možná někde každý vzadu tuší,

že někdy někde sejdou.......a zase

v kostele,

možná na úřadě,

nebo u soudu,

kde budou uklízet špínu, zlost a smutek,

hroudu problémů, které čas nevyřeší.

Že jednou půjdou zpátky a budou se ptát sami sebe,

jestli kdysi taky tajně věřili v nekonečnou lásku.....

..........tak aspoň se dneska dobře najedli.