|
|
|
...a zase o matkách Autor: ouvej (Občasný) - publikováno 7.11.2003 (10:18:03), v časopise 24.12.2003
|
| |
Vždycky, když je nejhůř
naříkáš, bekáš, jediná
zrzavá ovečka ve stádě
mami, mami. Mami je
durman, mami je sojka
mami je zplanělá straka
zapomněla přikrádat
po večerech
lásku svých dětí
tak aby na potom zbylo.
A zrzavá ovečka
už zase tiskne se k plechové
ohradě, milá moje, kam tě to
ten rozpustilý vítr zavál?
Co? Že byla to vichřice?
A vnučka píchá prstem
do namalovaného kohouta
a mluví ajajablabababahehehééé
Mami, mami, co zmůže
matka, foukat snad
do protisměrů.
A obejmout to bolavé
tak jako tenkrát. Tak,
jako tolikrát.
|
|
|