Mlýn na okruží kolem krků
na to škrobené fižíčko
byl první počinek
do manželství
Tak často říkal jsi
že na zeleninovém trhu
chryzantémy jsou necudné
a pro mě zvonily, zvonily
kostelním zvonem
to tenkrát, před dobou semletí
po dlouhých schodech z náměstí
jsem svolávala na nešpory
a stále zkouším
tahat za lana, za licousy, za paruky
všech neupřímných, těch, kteří
zkameněli v laciných robách
a ještě lacinějších pózách
pak přijde večer, a je tu noc
a přinese mi
takovou dočista
psí radost
z přitulení se. Semletou
dohromady s chryzantémami
provázky, všemi zvony
co ještě
neodlétly. Nelži, kurnik
nelži mi. Já taky budu loď
já taky budu hospoda
s kostkovanými ubrusy
já taky budu schody
k tomu kostelu
v jehož kopuli pořád ještě
na laně od zvonu visím
a zvoním, voním
zaznívám podvečerem.
|