nekonečně šedé nebe

zbarvené do zlata několika desítkami svic

jednooký kraluje své části města

jako obvykle

dýchám z plných plic

už ani křičet ani tančit se mi nechce

směju se lehce

vznáším

námitky k tomu co zbylo z mé osobnosti

po letech zanedbávaných skutečností

pryč s nimi

s dalším pokročilým ránem zdávám

se svých krysích myšlenek

nezájem o to co kdysi

kde a jak