Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 22.11.
Cecílie
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Mystika, filosofie
 > Mystika, filosofie
 > Filosofie
 > Náboženství
 > Duševno, mystika
 > Literatura, odkazy
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

 
<předchozí II. Judaismus - Desatero, dar Boha Mojžíši z kolekce Náboženství ve starověku
Autor: Mišpule (Občasný) - publikováno 18.12.2000 (00:34:28), v časopise 20.12.2000
další>
II. Judaismus - Desatero, dar Boha Mojžíši


Mezi bohem a člověkem byla tedy uzavřena slavnostní a zcela výjimečná smlouva. V náboženstvích, kde byli bohové vytvořeni podle lidských protějšků, se dokázali na lidi zlobit a kárat je.
Zde byla mezi lidmi a Bohem, který neměl jméno, uzavřena smlouva, která specifikovala závazky věřících k Bohu. Mojžíš a jeho izraelští přívrženci tedy přistoupením na tuto úmluvu založili izraelskou obec a položili základ novému učení - MONOTEISMU, založeného na víře v existenci jednoho Boha. Zákonem se stalo Desatero, které dostal Mojžíš od Boha na hoře Sinaj.

Bůh vyhlásil tato opatření:
Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otcovství.

1. Nebudeš mít jiného boha mimo mne.
2. Neuděláš si modlu, totiž žádné zpodobení toho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já Hospodin, tvůj Bůh, jsem přísný Bůh. Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a mé příkazy zachovávají.
3. Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha, Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jména zneužíval.
4. Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý. Šest dní pracovat budeš a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty, ani tvůj syn a tvá dcera, ani tvůj otrok a tvá otrokyně, ani tvé dobytče, ani tvůj host, který žije u tebe. V šesti dnech totiž učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý.
5. Cti otce svého i matku, abys byl dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.
6. Nezabiješ.
7. Nesesmilníš.
8. Nepokradeš.
9. Nevydáš křivé svědectví proti svému bližnímu.
10. Nebudeš dychtit po domu svého bližšího, ani po jeho otroku, ani po jeho otrokyni, ani po jeho býku, ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.


Z tohoto textu vyplývá několik zajímavostí. Podle prvního přikázání je zřejmé, že v této době existovali i jiní bohové ("nebudeš uctívat jiného Boha mimo mne"), ovšem preference tohohle Boha byla součástí smlouvy - zato učinil tento národ svým vyvoleným a vyvedl ho z egyptského zajetí. Moderní archeologie datuje tuto událost (exodus z Egypta) asi do roku 1290 p.n.l.

Tehdy existující náboženství s oblibou zobrazovala své bůžky, ale tento Bůh je tajemný, nemá ani jméno, nesmí tedy dostat ani žádnou podobu. Je přísný, při prohřešku se nezlobí pouze na hříšníky, ale jejich vinu stíhá i v dalších pokoleních.

Podle 5. -10. přikázání si můžeme udělat poměrně přesnou představu o tehdejším stavu společnosti. Morální vlastnosti lidí zřejmě nebyly na příliš valné úrovni, protože mezi základní nařízení Boha patřila dokonce i péče o rodiče, úcta k nim, zákaz zabíjení, krádeží či lží.

Přikázání "Nesesmilníš." bylo asi prvním "zákonem", který byl vytvořen pro ochranu ženy. Bůh považuje tento národ za svůj vyvolený, jsou to tedy lidé svobodní, kteří se sami nestávají otroky, pouze jsou jejich majiteli. V 10. přikázání se o tom jasně hovoří: věřící nemá dychtit po majetku svého bližního, ani po jeho otroku či otrokyni, které tedy zřejmě vlastní, ale už zde chybí varianta, aby nedychtil po majetku svého pána.

Charakteristickými znaky judaismu se stalo obětování beránka nebo jiného zvířete, obřízka (ovšem ta už byla používána dříve, např. mezi Semity), nebo šabat. U Židů začíná šabat pátečním západem slunce a trvá až do sobotního západu slunce.

Během babylónského exilu se stal symbolem jejich národa, poctivě dodržovaný i u Židů žijících v diaspoře. Důraz na dodržovaní tohoto zvyku byl kladen především v rodině, různé definice šabatu se staly mnohem později důvodem k rozdělení náboženské obce moderního Izraele.

Zdálo by se logické, že judaismus s pevně stanovenou smlouvou mezi Bohem a člověkem zůstane po celá staletí neměnný. Přesto i jeho existence byla podmíněna historickým vývojem, přesně podle definice: Čí země (zde si dovolím malou parafrázi - nebo vláda), toho náboženství.



Příště: Dokončení – Vliv politických změn na vývoj náboženství



Poznámky k tomuto příspěvku
čtenář Jakub N. - 9.12.2001 > Úcta k rodičům, představuju si to tak, že bysme je měli ctít, abychom se později nechovali stejně jako oni. To je moudré přikázání (viz - odejdi ze země své atd). Klíčem k jejímu pochopení, je myslim pochopení toho co má doba desatera společného s touto dobou. Vždyť mnoho z těchto hodnot se překračuje i teď. Řekl bych že desatero má jakousi nadčasovou podobu, záleží jenom na tom co si z něj vezmeme.
<reagovat 
Martina (Občasný) - 9.4.2002 >
Body: 5
<reagovat 
čtenář blázni - 22.10.2003 > Je to všechno na hovno
<reagovat 
Martina (Občasný) - 9.4.2002 > Ano. Takové je znění:
1. Já jsem Pán, tvůj Bůh, a proto nebudeš trpět vedle mne jiné bohy. Máš možnost se orientovat podle pravdy a ne podle mínění druhých. Máš šanci vložit svou důvěru do Boha a ne do prázdných a falešných slov lidí. Máš příležitost měřit svou lásku láskou boží a tak čerpat sílu a odvahu ke smysluplnemu životu.
2. Nebudeš Boha zneužívat ani jako fráze, ani jako pohodlné výmluvy, neboť není lacinou hračkou, která se použije a pak odhodí. Máš možnost kriticky kontrolovat své myšlenky a slova a smysluplně jich užívat pro lidi. Máš šanci orientovat se podle boha a být s ním v kontaktu. máš příležitost nelhat a nehledat výmluvy, ale zastávat se práva druhých.
3. Budeš světit neděli. Máš možnost si odpočinout a shromáždit síly. Máš šanci si připomenout cíl svého života a neutíkat před sebou. /velmi poučné pro mne./ Máš příležitost vzpomenout na den, kdy Kristus vstal ze smrti k životu a stát se tak schopnějším k životu.
4. Svůj poměr k otci, matce a každé autoritě budeš měřit ve vztahu k Bohu. Máš možnost být nezávislý na druhých lidech, protože jsi závislý na Bohu. Máš šanci milovat dokonce i lidi, kteří jsou ti nepříjemní. Máš odpovědnost protestovat tam, kde se zneužívá autority a kde se nedbá Boží vůle.
5. Nezabiješ žádného člověka. Máš možnost zahrnout do své lásky své bližní i vzdálené bližní. Máš odpovědnost pomáhat, aby přestalo zabíjení slovy, hladem, válkami. Máš příležitost plánovat s ostatními mír pro svět a uskutečňovat znamení pokoje.
6. Budeš milovat tak, aby tvůj partner u tebe nalézal jistotu a bezpečí. Máš možnost milovat celého člověka a ne jen jeho část. Máš zodpovědnost dokazovat harmonii své lásky slovy a skutky. Máš šanci neponechávát si svou lásku pro sebe, ale darovat ji dále.
7. Nebudeš si brát, co ti nepatří. Máš možnost nepodvádět druhé, aby se ti lépe dařilo. Máš šanci žít na tomto světě čestně a zastávat se těch, kteří trpí újmu. Máš odpovědnost dopomáhat k právu lidem, jimž bylo právo vzato.
8. Nebudeš říkat proti svému bližnímu nic zlého. Máš možnost zastávat se druhého, i když má jiný názor než ty. Máš šanci žít bez předsudků s lidmi jiné barvy, jiné národnosti a jiného světového názoru. Máš odpovědnost chránit svého bližního před zlou řečí, před intrikami a před těmi, kteří zabíjejí slovy.
9. Nebudeš chtít mít to, co je majetkem druhého. Máš možnost přát druhému to, co má: krásný den, pěkný byt, dobré auto, dost peněz. Máš odpovědnost mu pomáhat, aby svého majetku užíval pro lidi a ne proti nim. Máš šanci dosáhnout svými prostředky toho nejlepšího: utišovat na světě hlad všeho druhu.
10. Nebudeš závidět svému nadanému spolužákovi, svému sousedovi, úspěšnějšímu kolegovi. Máš možnost stát se dobrým partnerem svým bližním a nemyslet přitom úzkostlivě sám na sebe. Máš šanci mít bez závisti radost z úspěchu druhého, a tak radost rozmnožit. Máš odpovědnost poznat své nadání a využívat ho pro druhé.
-----------------
Ze zdroje: Alfonso Pereira - Myšlenky a modlitby - vydáno jako pomůcka pro duchovní.
<reagovat 
 čtenář Brauner - 5.1.2005 > Martina> Kde se dá koupit kniha Myšlenky a modlitby od A. Pereiry. dE¨ĚKUJI ZA ZPRÁVU
<reagovat 
čtenář Dalibor - 11.11.2008 > DESET ZÁVAZKŮ

Poznáš, že jsi na cestě k Bohu, a poznáš, že jsi našel Boha, neboť uvidíš tyto náznaky a tyto změny ve své duši:

1. Budeš milovat Boha z celého srdce, z celé mysli a z celého ducha. Nebudeš dávat přednost jinému Bohu. Nebudeš uctívat lidskou lásku ani úspěch ani peníze ani moc ani jejich symboly. Odložíš to všechno, jako dítě odkládá hračky. Ne proto, že by byly špatné, ale proto, že z nich vyrostlo.

A poznáš, že jsi na cestě k Bohu, protože:

2. Nebudeš užívat Boží jméno nadarmo. Ani ode mne nebudeš žádat nicotné věci. Pochopíš moc slova a myšlenek a nebudeš vzývat Boha bezbožným způsobem. Nebudeš užívat mé jméno nadarmo, protože nemůžeš. Neboť mé jméno - Velké „Já jsem“ - se nikdy neužívá nadarmo (to jest bez výsledků). A až najdeš Boha, poznáš to.

A já ti dám tato další znamení:

3. Zasvětíš mi jeden den a budeš jej nazývat svátkem. To proto, abys nesetrvával ve své iluzi, ale uvědomil si, čím jsi. A pak brzy začneš nazývat každý den svátkem a budeš považovat každý okamžik za posvátný.

4. Budeš ctít svou matku a svého otce - a poznáš, že jsi Synem Božím, když budeš ctít Božího Otce/Matku ve všem, co děláš a o čem přemýšlíš. A tak jako ctíš je, budeš ctít všechny lidi.

5. Poznáš, že jsi našel Boha, až zjistíš, že nechceš vraždit (to jest úmyslně zabíjet). Neboť až pochopíš, že v žádném případě nemůžeš ukončit ničí život (všechen život je věčný), nebudeš chtít ukončit žádnou inkarnaci ani změnit jakoukoli životní energii, pokud nemáš to nejposvátnější ospravedlnění. Tvá nová úcta k životu tě dovede k tomu, že budeš ctít všechny životní formy - včetně rostlin a zvířat.

A tato další znamení ti pošlu, abys poznal, že jsi na správné cestě:

6. Neposkvrníš čistotu lásky nečestným a podvodným jednáním, neboť to je cizoložné. Slibuji ti, že až najdeš Boha, nedopustíš se cizoložství.

7. Nebudeš si brát nic, co není tvé, nebudeš podvádět ani intrikovat ani škodit druhým, abys něco získal, neboť to by znamenalo krást. Slibuji ti, že až najdeš Boha, nebudeš krást.

Nebudeš...

8. Říkat věci, které nejsou pravdivé, a nebudeš křivě svědčit.

Nebudeš...

9. Toužit po manželce souseda, neboť proč bys ji chtěl, když víš, že všechny ostatní jsou tvé manželky ?

10. Toužit po sousedově majetku, neboť proč bys chtěl sousedův majetek, když víš, že všechno může být tvé a že všechen tvůj majetek patří světu ?

Až uvidíš tato znamení, poznáš, že jsi našel cestu k Bohu. Neboť slibuji, že nikdo z těch, kdo skutečně hledají Boha, nebude dělat tyto věci. Bylo by nemožné pokračovat v takovém chování.

To jsou vaše svobody, nikoli vaše omezení. To jsou mé závazky, nikoli má přikázání. Neboť Bůh nepřikazuje těm, které stvořil - Bůh svým dětem pouze říká: tak poznáte, že přicházíte domů.

Mojžíš se ptal: „Jak to poznám ? Dej mi znamení.“ Mojžíš mi položil tutéž otázku, kterou mi teď dáváš ty. Tutéž otázku, kterou mi dávají všichni lidé od počátku času. Moje odpověď je také věčná. Nikdy však nebyla a nikdy nebude přikázáním. Neboť komu bych přikazoval ? A koho bych trestal, kdyby má přikázání nebyla dodržována ?

Existuji jen já.“

z knihy Hovory s Bohem, sepsal Neal Donald Walsch
<reagovat 
polhrad (Občasný) - 29.12.2008 > V dnešní době je "Desatero" možná víc aktuální, než kdykoliv jindy.
Body: 5
<reagovat 
Majka (Občasný) - 20.12.2000 > Ano, to je tvz. Starý zákon. Jak píšeš, že si můžeme podle některých přikázání udělat představu o tehdejší společnoti.- Já myslím, že je to pro širší měřítko...Desatero je jakoby pro člověka jako takového a nezáleží, v které době žil, anebo bude žít. Není to nařízení -pouze přikázání- takový návod, jak žít?
<reagovat 
Majka (Občasný) - 20.12.2000 >
Body: 5
<reagovat 
Mišpule (Občasný) - 20.12.2000 > Souhlasím s tebou, pro dnešního věřícího člověka znamená Desatero něco trošku jiného - opravdu návod, jak žít. A není ani tak moc rozdíl (tedy podle mě), zda je člověk věřící nebo ne, i ten nevěřící, když říká, že uznává určiré morální zásady, se určitě aspoň částečně shodne s Desaterem.
<reagovat 
smogg () - 20.12.2000 > Zdravíčko, k desateru, "návod" není slovo špatné, ale moje pocity nevystihuje zrovna přesně. Spíš bych jej definoval jako upomínku pro ty, kteří zapomněli, zastrčili nebo záměrně přehlížejí, obcházejí atp. něco, co jim přijde na obtíž. Ale ať činí co a jak chtějí, sejně tyhle hodnoty mají, ikdyž přelepené spoustou vrstev.
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je šest + dvě ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 
 
1 2 3 4 (5) 6
   další
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter